Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V jednadvacátém století, kdy se hvězdy promenádují po červeném koberci polonahé, nás už jen tak něco nezaskočí. Stačí se ale ohlédnout o pár dekád nebo století zpátky a zjistíte, že situace byla úplně jiná.
Kalhoty bloomerky
V některých kulturách bylo spojení žen a kalhot běžné, v západní společnosti si ale pohodlný kousek dlouho nárokovali jen muži. Změna přišla v polovině devatenáctého století, které je spojené s první vlnou feminismu. Ženy nechtěly být odsouzeny k věčnému nošení šatů, jež tehdy byly extrémně nepohodlné i zdraví škodlivé.
Nosily se tak dlouhé, že se táhly pár centimetrů za jejich nositelkou, měly naškrobené vyztužené spodničky a stahovací korzet s kosticemi. Kolem roku 1850 pak vznikly zkrácené šaty, pod které se nosily turecké kalhoty. Říkalo se jim bloomerky podle americké novinářky a obhájkyně ženských práv Amelie Bloomer, která nový kousek zpopularizovala tím, že o něm psala ve svých vlastních novinách The Lily.
Banánová sukně
Josephine Baker byla mnohem víc než jen polonahou tanečnicí v extravagantních kostýmech. Tanec měla v krvi a už ve svých devíti letech vystupovala. V sedmnácti to dotáhla jako sólistka na Broadway, později ale vyměnila Ameriku za Evropu a v roce 1926 se přesunula s revue do Paříže. A tam se z ní stala hvězda. V banánové sukni se protančila ke slávě a vliv měla i na tehdejší ideál krásy. Začaly se prodávat opalovací oleje.
Atraktivní žena s velkým sex-appealem uměla svého vlivu využít a celý svůj život aktivně bojovala proti rasové diskriminaci. A pomohla i milované Francii, pro kterou dokonce riskovala život, když vytahovala tajemství z nacistických důstojníků. Díky neúnavné roli špionky byla vyznamenána francouzským Řádem čestné legie.
Sakra odvážný výstřih
Máte pocit, že to současné hvězdy přehánějí s hloubkou dekoltu? Vraťte se s námi na večírek v roce 1957. Na něj vyrazila herečka Jayne Mansfield v tak odvážných šatech, že na ně nezapomněla ani její kolegyně a filmová legenda Sophia Loren.
Ta později se smíchem prohlásila, že se dost bála, že prsa blonďaté sexbomby skončí na jejím talíři. Ve stejném roce pak Jayne Mansfield získala Zlatý glóbus za snímek The Girl Can't Help It (1956) a za svůj krátký život, který ukončila autonehoda, natočila téměř tři desítky filmů.
První nahé šaty
S termínem nahé šaty se dnes operuje často. Herečka a ikona Marilyn Monroe je ale oblékla už v roce 1962, kdy v průsvitných, postavu obepínajících šatech zazpívala happy birthday prezidentu Johnu F. Kennedymu.
Šaty zdobené více než 2 500 kamínky navrhl americký návrhář Bob Mackie, pro kterého to byla první zakázka po škole (tomu se říká začátek!). Design mu posvětil jeho tehdejší šéf, návrhář filmových kostýmů Jean Louis. Aby naplno vynikly hereččiny slavné křivky, zašívali se až na poslední chvíli přímo na těle.
Šaty jako dokonalá pomsta
Černým šatům, které si oblékla na charitativní večeři v roce 1994 princezna Diana, nikdo neřekne jinak než revenge dress, tedy šaty pomsty. Ve stejný den, kdy v nich oslnila celý svět, totiž vyšel dokument, ve kterém princ Charles přiznal poměr s Camillou Parker Bowles.
Šaty, které byly odvážné svým střihem i délkou, by samozřejmě královským protokolem neprošly. A nejspíš to je důvod, proč je princezna oblékla až tehdy. Model od návrhářky Christiny Stambolian prý měla ve sbírce už tři roky a věděla, že v něm způsobí poprask.