Článek
Kdejaký výživový expert vám poví, že vyvážený jídelníček není jen záležitost krátkodobé diety, ale běh na celý život. Aby se to ale dalo snést, je třeba pracovat na maximální pestrosti. Žádnou z vašich oblíbených příloh bychom vám nechtěli dlouhodobě zakazovat, avšak přeci jen některé by se na scénu měly dostat častěji než jiné. A pokud se bojíte, že škála možných příloh není dost široká, přesvědčíme vás o opaku.
Brambory jsou na dietu nejlepší
V porovnání s těstovinami, rýží, knedlíkem a dalšími běžnými přílohami jsou brambory určitě nejdietnější. Na 100 gramů mají asi jen 70 kcal. Navíc vás díky solidnímu množství vlákniny také dobře zasytí. Výhodou je i zastoupení vitaminů skupiny B, céčka, minerálů jako hořčík, draslík či železo a také fakt, že jsou bezlepkové.
Energetická hodnota brambor, ale i glykemický index, který určuje, jak rychle vám po jídle vyhládne, jsou však proměnlivé podle úpravy. Ze všeho nejvhodnější jsou vařené brambory ve slupce, naopak takové pečené brambory mají hodnoty méně příznivé a smažené bramborové hranolky či krokety už rovnou můžeme označit za nezdravou přílohu. Šťouchané brambory či kaše nejsou špatnou volbu, jen je třeba počítat s tím, že přidáním másla a mléka roste energetická hodnota. Skvělou alternativou brambor jsou pak batáty neboli sladké brambory.
Tvrdší rýže je dietnější než měkká
Není rýže jako rýže. Například taková jasmínová, která je typická svou takřka kašovitou konzistencí, má extrémně vysoký glykemický index – kolem stovky. To znamená, že vám po její konzumaci rychle stoupe krevní cukr a posléze zase spadne, jinými slovy – brzy vám vyhládne. Zato taková tvrdá sypká basmati rýže má hodnoty o více než polovinu nižší, tudíž vás naopak zasytí velmi dobře. Podobně je na tom hnědá rýže, ale i bílá dlouhozrnná.
Kalorická hodnota vařené rýže se pohybuje kolem 90 až 130 kcal na 100 gramů, přičemž obecně je na tom lépe ta, která je uvařená na skus. Co se nutričně hodnotných látek týká, tradičně vítězí hnědá varianta. Bezlepkové jsou všechny druhy rýže.
Jak jsou na tom těstoviny?
Až na to, že běžné těstoviny nemohou jíst celiaci, v mnohém jsou na tom podobně jako rýže. Kalorická hodnota i glykemický index se pohybují ve srovnatelných číslech podle toho, zda jsou vařené na skus, v takovém případě mohou dobře zasytit a mají méně kalorií, nebo zda jsou úplně rozvařené. Celozrnné těstoviny mají více vlákniny než bílé těstoviny, ale rozdíl není nijak závratný. Obsahují však i více hodnotných látek jako fosfor, hořčík či vápník.
Nebojte se knedlíků
Knedlíky se stále ne a ne zbavit nálepky „nejhorší zlo“, přitom nemají o nic horší složení než rýže či těstoviny a oproti těm skutečně nezdravým přílohám, jako jsou hranolky či krokety, jsou na tom podstatně lépe. Co se energetické hodnoty týká, bramborový knedlík má kolem 130 kcal na 100 gramů, houskový pak asi 220 kcal. Bramborový je na tom lépe i co se glykemického indexu a obsahu cenných složek týká. Ovšem i houskový knedlík lze připravit zdravěji. Pozor, neplatí to ale o práškových!
Alternativní přílohy
Pro co největší pestrost se hodí alespoň čas od času zařadit i méně tradiční přílohy. Výjimečně nutričně bohatá a přirozeně bezlepková je například quinoa. Podobně je na tom také pohanka ceněná pro vysoký obsah rutinu – látky chránící cévy. Nejen na výrobu knedlíků můžete využít kukuřičnou polentu a vedle samozřejmě nikdy nešlápnete s grilovanou zeleninou.
A jak to mají s přílohami celebrity? Co jedí slavní, když chtějí zhubnout?