Průšvih v práci? Lidé se pochlubili, co vše se jim stalo

Jsme jenom lidé, ne stroje a chybovat je lidské. A když se na britské rodičovské webové stránce Mumsnet rozjela diskuse na téma „nejhorší pracovní chyby“, věřte, že o příspěvky nebyla nouze.

Debatu rozpoutal člověk, který v e-mailu kolegovi označil jiného spolupracovníka velmi vulgárním výrazem. Jak už to ale bývá, omylem zprávu poslal právě tomu, koho urážel. Byl to čerstvý zážitek a diskutující se přiznal, že má obavy z následků.

Uklidnit se ho pokusila žena, jíž se stalo něco podobného: „Psala jsem kolegovi a ve zprávě jsem pomlouvala šéfa. Sice jsem ho nečastovala vulgaritami, ale utahovala jsem si z frází, které pořád dokola používal. Jakmile jsem to odeslala, věděla jsem, že adresát je špatný. A tak jsem šla rovnou za šéfem, a ještě než si to přečetl, přiznala jsem se a omluvila jsem se mu. On mou upřímnost kupodivu ocenil, omluvu přijal a spolupracovali jsme dalších devět let.“

Mnohem horší bylo, s čím se svěřil jiný diskutující: Prohodil adresáty při odesílání lékařských výsledků. Pacientům poslal nesprávné zprávy, a to se všemi údaji a soukromými informacemi. Šlo o hrubé porušení ochrany osobních dat a odskákal si to jeho nadřízený, který měl veškeré odesílané zprávy kontrolovat.

Ošemetné však nejsou jen políčka adresátů, ale i počítače jako takové. Jistý muž se v debatě  „pochlubil“ tím, že otevřením jedné na první pohled podezřelé přílohy spustil vir, který vyřadil z provozu celý server firmy, kde pracoval.

Jiný muž zavzpomínal, jak úplně hloupou chybou odstranil veškerý obsah pevného disku klientů svého zaměstnavatele: „Vše bylo o to horší, že to byli právníci a ztracený obsah byl opravdu velmi důležitý. Dodnes mě polije studený pot, když si vzpomenu, jak jsem tuhle nemilou zprávu volal šéfovi. Pořád se divím, že mě tehdy nevyhodil.“

Velmi nepříjemné bývají i průšvihy spojené se služebními cestami. Své o tom ví žena, která svému nadřízenému omylem zařídila špatné vízum: „Nepustili ho proto do Číny, kam jel na pracovní cestu. Nejhorší bylo, že jsem o tom nevěděla, protože jsem v té době byla na dovolené. Když jsem se vrátila a zjistila jsem, co se stalo, myslela jsem, že umřu hanbou a hrůzou. Nechápu, že mě šéf tehdy nevyhodil.“

Podobnou zkušenost má i další diskutující, který pracuje jako agent cestovní kanceláře: „Jednomu klientovi jsem před mnoha lety prodal zájezd, v němž si připlatil speciální zastávku ve Španělsku. Já jsem mu ale zapomněl říct, že na to potřebuje vízum, takže když tam přijel, do země ho vůbec nepustili. Naštěstí byl velmi milý a chápavý, odpustil mi a cestoval s námi další dlouhé roky.“

Jedna diskutující, která pracuje jako sestřička na veterině, zavzpomínala na své začátky v oboru. „Teprve jsem se zaučovala a prostě jsem v zadečku jednoho psa zapomněla teploměr. Jeho majitel na to přišel až později ten den a byl dost překvapený,“ líčí žena s tím, že šlo o dobu, kdy se ještě používaly skleněné rtuťové teploměry, takže z toho mohl být pořádný průšvih. Naštěstí se ale nic nestalo.

V době pandemie a on-line porad a hovorů přes počítač nebyla o trapasy nouze. „Byl jsem přistižen, jak se šťourám v nose, protože jsem si neuvědomil, že mám zapnutou kameru na počítači,“ píše jeden z přispěvovatelů. A lepší to není, ani když jste v práci osobně. „Na první den ve své první pořádné práci nikdy nezapomenu. Zadkem jsem zachytil o hřebík v kanceláři a roztrhl jsem si kalhoty tak, že všichni moji noví kolegové viděli obě moje půlky,“ popisuje další uživatel s tím, že jeho tehdejší šéf měl pochopení a poslal ho domů i s penězi na nové kalhoty.

Nejrůznější chyby, omyly a přešlapy se nevyhýbají ani slavným. Tohle jsou trapasy celebrit:  Kdo perlil a kdo měl mokro v rozkroku?