Proti nudě: Život na naší planetě a domácí Halloween

Kdybyste měli nějaké období roku označit za své oblíbené, asi by to nebyl konec října. Venku je pošmourno a brzy tma, na Dušičky se vzpomíná na zesnulé a lidé se často potýkají s podzimní únavou. Letos je situace o to náročnější, že se snažíme vypořádat s řáděním koronaviru. Ale neklesejte na mysli a pojďte do listopadu vstoupit s dobrou náladou.

Vyrobíte si krásné věnce, vazby a svícny na hrob?

Ať už si o svátcích, které k nám doputovaly z Ameriky, myslíte cokoli, teď není čas na hrdinství. Děti je třeba zabavit a Halloween je k tomu jako dělaný. Popovídejte si, odkud Halloween přišel a jak se ve světě slaví. Uspořádejte soutěž o nejstrašidelnější masku či kostým. Při vyřezávání dýní popusťte uzdu fantazii a poté si upečte strašidelné muffiny. A až se setmí, tak místo abyste vyrazili strašit ven, nechte se postrašit doma a pusťte si nějaký opravdu děsivý film.

Milovníci historických památek mívali dříve s příchodem listopadu smůlu, protože hrady a zámky se ukládaly k zimnímu spánku. Mnozí proto zajásali, že kupříkladu na zámku v Lednici nebo hradě Karlštejn přidali do nabídky i zimní prohlídky. Vládní opatření však znějí jasně a je zavřeno. Než bude opět možné prohlédnout si soukromé a reprezentační prostory císaře Karla IV. nebo lednické sály, kde se pořádaly bály a plesy, můžete si o hradech a zámcích číst. A s knížkou Pověsti o hradech se vám možná podaří na historii nalákat i vaše nejmenší.

Kdyby nebylo pandemie, konal by se Týden vědy a techniky v budově Akademie věd ČR. A mělo to být velké, protože největší český vědecký festival slaví 20 let. Nedošlo ale k jeho zrušení, jen se přesunul do on-line prostoru. V týdnu od 2. listopadu se konají zajímavé přednášky, budou se vysílat filmy a nikdo, kdo touží po aktuálních vědeckých poznatcích, nepřijde zkrátka! Témata jsou víc než pestrá: dozvíte se o zlatém řezu i o lesních mravencích, o genové manipulaci i o výzkumu sněhu a lavin. A zjistíte i to, jak jednotlivá pracoviště akademie bojují s koronavirem covid-19. Podívejte se také na neuvěřitelné pokusy, objevy a vynálezy a zajímavosti ze světa vědy a techniky.

Umělci dělají možné i nemožné, aby si udrželi kontakt s diváky. A když se nemůže hrát živě, neváhají vymyslet náhradní řešení. Jako třeba pořadatelé mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu. Nechtěli zůstat u studiových koncertů, ale nabídnout fanouškům silný hudební i vizuální zážitek. Takový obstarají 1. listopadu průkopníci akustického techna Brandt Brauer Frick Ensemble a koncert bude z berlínské Kuppelhalle odvysílán mimo jiné na webu festivalu a facebookovém profilu. 6. listopadu pak za doprovodu klavíristky zazpívá hvězdný kontratenorista Andreas Scholl (52) ve wiesbadenském Kurhausu.

Jestli někdo umí vyprávět, jsou to babičky. A jestli někdo umí mít tajemství, jsou to také ony. Ninu sužují úzkosti a potřebuje proniknout stíny rodinné historie. Vezme proto svoji babičku Alžbětu na výlet do míst jejího mládí. Zjistí, proč už odmala špatně slyší, kdo byla její láska a proč teta Eva vyrůstala jinde? Pomůže oběma ženám výlet do Sudet, nebo jen odhalí bolavé vzpomínky? Autorka Jana Poncarová (37) střídá v kapitolách současnost a minulost a umí ženské hrdinky vykreslit jako málokdo. Což ostatně ukázala již ve svých dílech Podbrdské ženy a Eugenie. Ale ráda (mimo jiné i na Proženy.cz) píše i o zahradničení, což je jedna z jejích oblíbených činností.

David Attenborough (94) je respektovaný britský přírodovědec, popularizátor a ochránce přírody. Ve fascinujícím filmu Život na naší planetě, který si můžete pustit na Netflixu, shrnul, co během života pochopil a poznal. Ukazuje divokou krásu přírody, kterou člověk bohužel často ničí, místo aby s ní žil v souladu. Je to přesně ten snímek, který by měli vidět všichni. Kromě toho, že je plný dechberoucích záběrů, autor hovoří jasně – lidé by se neměli snažit zachránit planetu, ale sami sebe.

Přemýšlíte o dušičkové výzdobě? Máme pro vás inspiraci!