Proti bolesti kloubů i zápachu nohou? Pomůže borovice i smrk

Není dobré přehlížet fakt, že i jehličnany jsou léčivé rostliny. Oceníte je hlavně při nachlazení, posilování imunity, pomohou vás zbavit bolestí kloubů a svalů. Proč si tedy, hlavně teď na jaře, dojít na trochu toho jehličí?

Už Hippokratés radil používat pryskyřici z borovice na ženské obtíže, ve středověku byla její míza součástí mastí na oči. Dodnes se využívá v aromaterapii, protože kromě blahodárného vlivu na dýchací soustavu také vylepšuje náladu a navozuje příjemnou atmosféru.

Borovicová koupel je zas balzámem na svaly a klouby. „Hrst mladých výhonků borovic krátce povařte ve 2,5 l vody, nechte 10 minut odstát, a poté sceďte do vany. Na někoho může koupel z borovice působit ale až dráždivě. Pokud vám není příjemná, nezůstávejte v ní, vylezte z vany a opláchněte se čistou vodou,“ radí Hana Jánská, odbornice na přírodní medicínu.

Z borovice se sbírají i pupeny, a to hlavně v dubnu, než se rozvinou. Výtažky z nich jsou protizánětlivé a dají se používat vnitřně při bronchiálním astmatu proti zahlenění nebo při nachlazení a chorobách dýchacích cest. Zevně pomáhají při revmatismu a kožních vyrážkách. Stimulují regeneraci tkáně, kostí i chrupavek, obsahují cenné minerální látky. „Ozdravná je i procházka borovicovým lesem, ve kterém se vyskytuje až stokrát méně bakterií než ve městě. I proto se kolem plicních sanatorií vysazovaly borovice,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Borovice se nehodí pro dlouhodobé užívání, protože obsahuje dráždivé terpeny. Vyhnout by se jí měli lidé se zánětlivým onemocněním ledvin, jater nebo trávicího ústrojí.

Ze smrku se sbírají především světle zelené, asi 5 cm dlouhé výhonky větviček, které mají blahodárné účinky na klouby a zmírňují kašel. „Nasbírejte několik hrstí mladých smrkových výhonků. Připravte si dobře vymytou sklenici, nejlépe vypláchnutou alkoholem. Dobře propláchněte a omyjte i výhonky, můžete je na chvilku vhodit do vroucí vody a hned zas vyndat. Poté jimi naplňte sklenici tak, že střídáte vrstvu výhonků a vrstvu cukru, klidně třtinového. Na každou vrstvu můžete přidat i kolečko citronu bez kůry. Po naplnění sklenici překryjte plátýnkem a nechejte tři dny v chladnu, vzniklý sirup přeceďte přes husté sítko a nalijte do sterilizované sklenice,“ doporučuje Lucie Šefrna, zakladatelka Bylinkofestu. Smrkový sirup je skvělý na kašel, to se podávají až tři lžičky denně. Pokud jej připravíte v opravdové čistotě, vydrží vám určitě rok.

Naložením 3 hrstí smrkových výhonů do ½ litru alkoholu můžete po 6 týdnech získat tinkturu, kterou oceníte při bolestech zad – klidně současně s masáží. Lze ji použít i jako obklad na bolavé klouby.

Nejčastěji se užívá balzám získávaný z pryskyřice navrtáváním nebo nařezáváním kmenů, a to většinou na jaře. Ale z modřínů se využívá pro terapeutické účely i kůra, dřevo a mladé konce větviček.

Výtažky modřínu se doporučují na inhalaci při kataru horních cest dýchacích a zánětu průdušek. Kůra stromu zase jako prostředek při koupelích potivých a zapáchajících nohou. Odvar ze dřeva, například z celých nebo i nasekaných větviček, se formou koupele používá při revmatických potížích. „Tinktura z modřínu pomáhá také při nemocech močových cest, velmi vhodná je kombinace vnitřního užívání a koupelí,“ vysvětluje Jarmila Podhorná.

Jehličí modřínu uvařené v octě se popíjelo kdysi při bolestech zubů, ze dřeva se zas získával „benátský terpentýn“, který se zevně užíval proti bolestem nervů a vnitřně při žaludečních a střevních potížích nebo žlučníkových a ledvinových kolikách.

Nechce se vám do lesa, ale rádi byste léčivou sílu jehličnanů vyzkoušeli? Pak se můžete porozhlédnout i po obchodech. Pár přípravků jsme pro vás našli.

Velmi zajímavé účinky mají ale i další bylinky, které najdete třeba i ve své zahradě. Inspirujte se v článku Plevel, či zázrak pro zdraví? Co dokážou kopřivy či bršlice.