Promiň! Proč tohle muži říkají tak málo?

Muži a ženy mluví jiným jazykem. To není klišé, ale fakt. A dokonale je to vidět ve chvílích, kdy je (nebo také není) na místě se omluvit.

Představte si, že kamarádce řeknete něco nevhodného, nijak dramaticky, ale přece jen ji trochu urazíte. Jakmile si to uvědomíte, řeknete něco ve smyslu „promiň, mrzí mě to, neměla jsem to říkat“. A ona? S největší pravděpodobností odpoví ve smyslu „v pohodě, já se taky omlouvám, jsem přecitlivělá, je moje chyba, že si věci moc beru“.

Omluvy v ženském světě totiž nemívají moc věcný význam, jsou spíš takovým univerzálním lepidlem. „U žen omluva nesouvisí nutně s tím, kdo, co a komu udělal, kdo za co nese vinu, spíš je ujištěním, že vám na sobě vzájemně záleží, že vám není jedno, jak se která z vás cítí a co prožívá,“ vysvětluje v magazínu The Psychology Today Amanda Rose, profesorka psychologie z univerzity v Missouri.

A teď si představte, že proti sobě nemáte kamarádku, ale partnera. Jak asi odpoví na vaši omluvu? „To je ok.“ Prostě ji suše přijme. Vy pravděpodobně pocítíte zklamání, možná zlost. Vnímáte tuhle úspornou reakci jako hrubost, nezájem, přetrvávající naštvanost, jednoduše vám to nestačí.

Existuje řada teorií, které mužskou neochotu omlouvat se vysvětlují. Základní je o tom, že muži slovy obecně šetří (ano, jsou to všechny ty studie, které počítají, kolik slov denně řekneme, a dokazují, že ženy obecně víc mluví). Ale nějaká ta omluva navíc by s těmito čísly asi moc nezahýbala.

Pak je tu samozřejmě teorie o emocionálních ženách a naopak tvrdě racionálních mužích. Na tom samozřejmě něco bude, protože nelze říct, že by se muži nikdy neomlouvali. „Oni si jen opravdu dobře rozmyslí, kdy je to na místě. Takže se omlouvají jen v zásadních věcech, když jsou si vědomi, že skutečně mají za co, a že je něco, za co je potřeba převzít zodpovědnost,“ dodává Amanda Rose.

Ta nejzásadnější příčina ale tkví nejspíš ve společenském nastavení, v tom, co společnost očekává od žen a co od mužů.

Tak nějak od přírody jsme jednoduše trochu rozdílní. Všimnout si toho můžete už na školách. Dívky se sdružují spíš v menších skupinkách, posedávají, povídají si, chichotají se. A mluví spolu výrazně přátelštěji a vzájemně si mnohem víc vyjadřují podporu (ta nová bunda je boží… neboj, ten referát zvládneš…).

Kdežto chlapci si libují ve velkých skupinách, a když se na to zaměříte, zjistíte, že mezi sebou skoro pořád soutěží (byť v dobrém smyslu slova). O to, kdo rychleji běhá, kdo koho porazí v páce, kdo v počítačové hře udělá lepší skóre. A odpovídá tomu i to, jak spolu mluví (hej vole, ty máš dneska ránu… poď blbečku, dneska tě v piškvorkách rozdrtím…).

Jenže společnosti to moc nepomáhá. Muže vlastně tlačí k tomu, aby byli ti silní a bezchybní. Jenže právě jejich silné ego mění omluvu ve slabost. „Muži jsou více v egu než ženy, a proto je pro ně mnohdy náročnější přiznat vlastní pochybení. Většinou se drží do poslední chvíle, aby svou pozici udrželi a nemuseli chybu přiznat a omluvit se. Omluvu berou jako snížení jejich hodnoty,“ vysvětluje vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy, Lenka Černá.

Když to shrneme, tak ve světě žen nepředstavuje omluva skoro žádné riziko, naopak přináší spoustu benefitů. „Ať už je něco vaše chyba, nebo chyba vaší kamarádky, nebo chyba vás obou, nebo dokonce ani jedné z vás, když obě řeknete ‚promiň‘, cítíte se líp. Utužily jste své přátelství, projevily si náklonnost, ujistily se vzájemně o svých citech,“ upřesňuje Amanda Rose.

Muži ale vyrostli ve světě, kde říct ‚promiň‘ sebou nese řadu rizik (je to symbol slabosti a vlastní nedostatečnosti). A výhody? Skoro žádné, protože muži omluvu neočekávají, a když ji vyslovíte, neumí ji ocenit.

Tohle může ve vztahu napáchat hodně nedorozumění. Trochu změnit přístup by měla obě pohlaví. Ženy by neměly omluvami tolik plýtvat, obzvlášť směrem k mužům. Používejte je opravdu jen ve chvíli, kdy je to na místě, a ne proto, abyste tím vymámily omluvu i ze svého protějšku.

A pánové, vy zkuste trochu ustoupit ze svých chlapských zásad. Všímejte si, kdy se vám žena omlouvá, a když to dělá za věci, které jsou tak trochu i vaše chyba, potlačte své ego. Nemusíte se hned kát a omlouvat, ale co jí říct něco hezkého? Dát jí najevo, že je vše v pořádku, a vy ji milujete?

Někdy to mají těžší muži, jindy ženy. Tohle jsou  4 oblasti, kde rovnost stále neplatí.