Proměna: Z pokojíčku je teď džungle

Radek Caha má rád přírodní materiály, teplé vyvážené barvy a nekýčovité, ale osobité doplňky, které dle jeho názoru smazávají strohost a uniformitu interiéru. Tím se řídil i při zařizování dětského pokoje pro Dominika. Nejprve ale musel rozvrhnout jednotlivé zóny. „Na základě rozměrů místnosti, asi4 x 4metry, jsem řešil otázku zón a jejich prolínání tak, aby si navzájem nepřekážely a byly maximálně funkční,“ uvádí autor pokoje s tím, že jeho nápady lze využít a realizovat také tam, kde dítě svůj pokoj nemá.

„Do pokojíčku jsem zapracovával jednak prostor na hraní na zemi, druhá zóna slouží ke spánku a relaxaci. Třetí část je věnována dovádění a při navrhování jsem jako čtvrtý zvolil veliký úložný prostor, kterého není nikdy dost. Výhledově také počítám se studijní zónou pod oknem,“ dodává k prvotnímu plánu.

Design pokoje odpovídá tomu, že zde bude bydlet chlapec. Základní stavební surovinu tvoří tyčový bambus. Má oproti dřevu spoustu výhod. Je pevnější a lehčí, vydrží mnohem větší zatížení. Lépe se s ním pracuje, díky dutému průřezu se snadno sestavuje. Navíc má zajímavou strukturu a není potřeba ho jakkoliv povrchově upravovat.

Příjemná bývá také cena, dvoumetrová tyč vyjde v průměru na 60 korun, a při práci pomáhalo i to, že se tyče dají koupit třeba v čtyřmetrové délce. Zkrátit je není problém. „Bambus zkracujte řezacím kotoučem flex, protože pila zatrhává a odštípává tak kraje," radí zkušeně Radek Caha.

Dominantou pokoje se stala postel o standardní velikosti 200 x 90 centimetrů, která vydrží až do dospělosti. Poskytuje určitý komfort a využije se také jako intimní zóna pro relaxaci i válení. Je samozřejmě „domácí" výroby. „Sestavil jsem bambusový rošt, který je spojenýčtyřmi konopnými lany zakončenými smyčkami na jedné straně a kotvami pro připevnění do stropu na straně druhé. Nosnost jedné kotvy je přitom 300 kilogramů. Dále jsem potřeboval už jen vrtačku a vykružováky pro vytvoření otvorů,“ líčí Radek Caha.

Postel doplňují i další vychytávky. Patří mezi ně například bambusové rohože, které lze svinout jako roletky. Syn ocení hlavně široký bambusový kyvný žebřík sloužící ke vstupu i slézání z postele ve vertikální poloze a k ručkování nebo lezení v poloze horizontální. Z postele se tak snadno stane vysněný bunkr mimo přímý dohled rodičů nebo naopak chýše, kde si hraje celá rodina.

Tak jako se Tarzan houpal v džungli na liánách, i malý Dominik v pokojíčku může skákat po zavěšeném šplhacím laně s dřevěným sedátkem nebo houpačce udělané z horního dílu proutěného křesílka. „Ta je připevněná u stropu také nosnou kotvou ozdobenou bambusovou patkou a uvázanou na tři prameny konopného lana,“ vysvětluje Radek Caha, který myslel i na případné pády: „Na plovoucí laminátovou podlahu jsem místo herního koberce umístil silnou sportovní žíněnku o rozměrech 2 x 2 metry s dětským potahem, který šila pro změnu maminka."

Žíněnka utlumí případné pády a kotrmelce a částečně slouží i jako izolační vrstva v chladných měsících.

A na co ještě v pokojíčku zbylo místo? „Určitě na magnetickou tabuli, na moje žebřiny s hrazdou a prostor pro synovu velkou vláčkodráhu, kterou jsme mu sestavili z průběžně kupovaných jednotlivých prvků a kolejí z internetu,“ popisuje autor pokoje. Své uplatnění našly v pokoji i zbytky bambusu.Posloužily jakodvě poličky, jedna na knihy, druhá poschoďová na letadla, vrtulníčky, autíčka, zvířátka a různé další důležité věci.

Základní zařízení dětského pokoje stálo 23 600 korun. Záleží samozřejmě na vás, jakou zvolíte třeba matraci do postele, i když právě tady se šetřit nemá, protože jinak zaděláváte svým potomkům na mnoho zdravotních problémů v dospělosti. Naopak ušetřit se dá na obří žíněnce, která přišla na šest tisíc. Radek Caha ji synovi dopřál, nešetřil na ní. Pokoj zařizoval postupně, podle toho, jaké měli finanční možnosti.

Vytvořili jste i vy atypický pokojík svým ratolestem? Nebo máte nápad, jak ho vynalézavě přebudovat? Podělte se o to s námi!