Článek
„Promiňte, ale raději bych byla sama,“ řeknete otravovi, který si k vám chce přisednout v kavárně, on si ale stejně přitáhne židli, jako by se nechumelilo. „Takhle by to vážně nešlo,“ upozorňujete podřízeného na jeho chybu, ten se ale místo omluvy začne dohadovat a ještě se tváří ukřivděně.
Proč vás neberou vážně? Obsah toho, co říkáte, nejspíš neodpovídá neverbálním signálům, které vysíláte. Stejně jako většina žen máte možná sklon zjemňovat nepříjemné zprávy nebo kritiku úsměvem, přátelským postojem nebo výrazem obličeje. Tohle neuvědomělé chování ale vede k tomu, že nedosáhnete svého. Váš protějšek je zmaten: vysíláte rozporuplná sdělení.
Ovládněte komunikační nástroje
„To, co říkáte, má na druhé lidi vliv jen ze sedmi procent. Jak to říkáte, tedy hlasový projev, je důležitý ze 38%. A těch zbylých 55% zaujímá řeč těla,“ píše Dr. Cornelia Topf, německá koučka a trenérka efektivní komunikace ve své knize Řeč těla pro ženy. Každý, kdo se tyhle nástroje naučí používat, získá velkou výhodu – v pracovních i mezilidských vztazích. Podle Cornelie Topf se můžete poměrně snadno naučit, jak působit klidně, sebejistě a neprozradit svoji nervozitu, nudu nebo nesouhlas.
Pevný pohled do očí signalizuje sebejistotu a upřímnost. S gestikulací to ale nepřežeňteFoto: Thinkstock
Jak na to? Třeba takhle!
- Hlídejte si ruce. Schováváte-li je při sezení mezi koleny nebo je strkáte pod nohy, prozrazujete nejistotu a strach.
- Hraním si se šperky, oblečením nebo vlasy dáváte najevo nudu. Stejně tak tím, když bloudíte pohledem kolem dokola, zatímco druhý mluví.
- Když jste nervózní, nemusíte to hlásit celému světu tím, že budete ťukat tužkou, případně pohupovat špičkou překřížené nohy. Pokud potřebujete uvolnit napětí, dělejte něco, co není vidět (třeba hýbejte prsty u nohou nebo zatínejte sedací svaly).
- Snaží-li se vás někdo zastrašit, otočte se k němu celým tělem a dívejte se mu přímo do očí. Neuhýbejte pohledem!
- Pokud sdělujete něco důležitého nebo nepříjemného, buďte zdvořilá, ale neusmívejte se u toho.
Trvalá přetvářka? O tom to není
„Nejlepší a nejsilnější dojem vyvoláte, když se chováte přirozeně,“ píše Cornelie Topf. Neradí učit se ta „správná“ gesta před zrcadlem, spíš doporučuje začít vlastní i cizí neverbální projevy vědomě vnímat. „Je to jako film s titulky. Postupem času si už ani neuvědomujete, že titulky čtete – odehrává se to automaticky. A získáte něco, čemu svět kolem vás říká schopnost empatie nebo znalost lidí,“ vysvětluje koučka. To vám pomůže v kariéře, ale usnadní i běžné každodenní situace, třeba jednání na úřadech nebo reklamování výrobků.
Tímhle gestem na sebe prozradíte, že nevíte, kudy kam. Při rozhovoru s přítelem to nevadí, při pracovním pohovoru nebo zkoušce si na něj ale dejte pozorFoto: Thinkstock
Prokoukněte lháře!
A také snadněji poznáte, kdy vám ten druhý lže. Na člověka, který se tímhle způsobem chová, si dejte pozor – jde totiž o nejtypičtější neverbální znaky neupřímnosti:
- Těká pohledem a dívá se všude jinde než vám do očí.
- Na tváři má takzvaný falešný úsměv: ústa jsou roztažená, zuby jsou vidět, horní část obličeje je ale nezměněná a oči se nesmějí.
- Je k vám tělem obrácený jen napůl, dívá se přes rameno.
- Ruce nejsou volné. Paže má založené nebo překřížené, prsty zaklesnuté do sebe, případně ruce zastrčené v kapsách.
- Melodie hlasu je přehnaně chlácholivá, sladká jako med.
Dokážete na druhých poznat, když vám lžou? A co vy, jste pro své okolí otevřená kniha?
