Článek
Závažnost poškození závisí na intenzitě hluku, jemuž je člověk vystaven a který se počítá v decibelech. Běžná konverzace probíhá někde kolem 60 decibelů. Na zvuky této mírné až střední intenzity jsme zvyklí, jsou součástí každodenního života. Únosná hranice hluku se pohybuje kolem 80 decibelů, co je nad, nám škodí. Některá povolání, která pracovníky dlouhodobě vystavují úrovním nad tuto hodnotu, pak mohou souviset s trvalým poškozením sluchu. Pro která zaměstnání to platí?
1. Letušky
Na letištích (a hlavních silnicích) se koncentrují jedny z nejvyšších hladin hluku, které dalece přesahují 80 decibelů. Členové letecké posádky bývají během vzlétnutí vystaveni hluku kolem 130 decibelů, což je dáno vysokým výkonem motorů při startu. „Účinek hluku na letový personál ještě znásobují měnící se tlakové podmínky při změně nadmořské výšky,“ vysvětluje Jaroslav Betka, otorinolaryngolog z 1. LF UK a FNM.
2. Hudebníci
Snížená ostrost sluchu a hluchota jsou nejčastějšími profesními riziky hudebníků, podle odhadů se týká 30–50 % z nich. Závažnost a postup postižení souvisí s hudebním žánrem, typem nástroje a prostorem, kde umělec vystupuje. Obecně platí, že koncerty a hudební akce vydávají po dobu 3 hodin hluk o intenzitě 100–115 decibelů.
Riziko trvalé ztráty sluchu se ale zvyšuje už pouhých 10–20 minut po vystavení takovým hladinám hluku. „Asi nejrizikovější skupinou hudebníků jsou hráči na bicí a to opět pro expozici zvuků s vysokou intenzitou a měnící se frekvencí,“ vysvětluje doktor Betka. „Z hlediska ohrožení poruchou sluchu způsobenou nadměrnou expozicí hluku jsou mezi hudebníky nejvíce ohrožení muzikanti věnující se produkci hlasité rockové hudby. Jejich produkce bývají nejhlasitější a časová expozice bývá nejdelší,“ souhlasí profesor Jan Plzák, předseda České společnosti ORL a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP.
3. Zemědělci
Také nástroje používané lidmi pracujícími na statcích a farmách vydávají hluk překračující fyziologické limity, pohybuje se mezi 90 a 110 decibely. Především při práci s přístroji či dopravními prostředky starší výroby (traktor, kombajn) by měl pracovník vždy používat ochranná sluchátka.
4. Stavební dělníci
Ztrátou sluchu je podle statistik ohroženo až 73 % stavebních dělníků. Vrtačky či sbíječky mohou produkovat hluk o intenzitě 120 decibelů, sbíječky 115 – platí přitom, že čím je zařízení starší a méně technologicky vyspělé, tím je hluková zátěž vyšší.
5. Kováři
Kovové nástroje používané při kování a lití generují zvuky přesahující až 100 decibelů. Není proto divu, že podle statistik je až 86 % kovářů pravidelně vystavováno úrovním, které jsou škodlivé. „Právě opakované zvuky vysoké intenzity a krátkého trvání jsou pro sluchový aparát velmi poškozující,“ potvrzuje otorinolaryngolog.
Jak se chránit
Cílem prevence je snížit intenzitu hluku a dobu expozice. Odborníci doporučují nepřetržité užívání sluchátek určených ke snížení okolního hluku, dokáží to až o 30 decibelů. Stroje vydávající hluk by měly mít zabudovaný systém tlumení nebo být umístěny ve zvukově izolovaných místnostech.
Zásadní význam mají i pravidelné návštěvy ORL. „Všechny pracovní profese s rizikem práce ve zvýšeném hluku by měly v rámci preventivních prohlídek pravidelně navštěvovat ORL ambulanci se změřením sluchu a to nejméně každé 2 roky,“ uzavírá doktor Jaroslav Betka.
Jakékoliv neobvyklé sluchové příznaky, jako je snížený sluch v uchu, bolest nebo zvonění, šumění či pískání, by měly být důvodem, proč okamžitě zajít za lékařem. V krajním případně vám může předepsat naslouchátko, které ztracenou část sluchu z velké části nahradí.