Proč ženy zůstávají s muži, kteří jim ubližují?

Takových žen je spousta. Jen se zamyslete, kolik jich máte ve svém okolí vy. Kolegyně, jejíž muž je stále opilý, v alkoholovém opojení jí nadává, ale ona od něho přesto neodejde. Kamarádka, která podesáté pláče, že má její manžel milenku. Nebo sousedka, která třikrát do měsíce tvrdí, že tu modřinu na krku má od pádu ze schodů.

Všichni vědí, že jejich muž je monstrum, že se nikdy nezmění a že jediná cesta ke štěstí je jít od něj. A nikdo nerozumí tomu, proč to ta mnohdy chytrá a milá žena nechápe.

I odborníci na vztahy potvrzují, že podobně utrápených žen mají plné ordinace. „Mnoho žen za mnou přichází, že už nemohou dál. Že už ponižování a ty rány na duši nejdou ustát, ale zároveň neumí z toho bolavého začarovaného kruhu vystoupit ven,“ říká terapeutka pro děti, rodiny a mezilidské vztahy Lucie Mucalová.

Jedno mají tyto ženy společné – velmi nízké či v podstatě nulové sebevědomí. Buď jim schází od dětství, nebo je o ně připravil právě hrubiánský partner. Čím déle totiž žijete s někým, kdo vám ubližuje (psychicky či fyzicky), tím více si na tohle zvyknete, připadá vám to normální. „Vinu vlastně přebírají na sebe. Výbuchy manžela berou jako svou chybu a neschopnost udržet partnera spokojeného, udržet pohodu a klid v rodině,“ vysvětluje koučka partnerských vztahů Barbora Sedláková ze Školy pro ženy.

Jejich strach pramenící z nízkého sebevědomí se pak může týkat různých oblastí. Nejsem dost přitažlivá, nikdo jiný mě chtít nebude. Nezvládnu se sama uživit. Neumím učinit muže šťastným, každý se ke mně bude chovat ošklivě.

Tyto ženy vlastně nemají jasno v tom, co je pravda. Bylo jim za ta léta života s hrubiánem vštípeno, že si za vše můžou samy, a proto je nikdy nic jiného nečeká. „Nevěří, že by jim někde jinde a s někým jiným mohlo být lépe,“ dodává Lucie Mucalová.

A rozhodně jim ani nepomáhají výtky okolí. Proč od něj proboha neodejdeš? Proč jsi tak hloupá? Proč se nevzchopíš? Tyhle věty je jen utvrzují v tom, že nestojí za nic! Že to vidí i jejich blízcí, tak to přece musí být pravda.

Bohužel většinou už tohle ženy samy nezvládnou. Je potřeba vyhledat pomoc odborníka a hledat ztracené sebevědomí. „Chce to postupně opět budovat své vlastní zázemí. Začít se věnovat aktivitám, které vás baví i bez partnera, bavit se s lidmi bez něj a podobně,“ radí Barbora Sedláková. Tedy postupně být víc samy za sebe, ne jako partnerky někoho.

Samozřejmě ideální je, že se do takové situace vůbec nedostanete. Že budete vždy schopné odejít od toho, kdo vám jakkoli ubližuje.

A k tomu vám kromě neustálé práce na posilování sebevědomí pomůže i udržení si určité nezávislosti. Mnoho žen se totiž až příliš spoléhá na své muže, a skončí to tím, že jsou na něm zcela závislé, a to i finančně.

„Nejčastěji slýchám, že ženy k muži pojí dluhy, hypotéky, závazky. Proto jsem zastáncem toho, aby si ženy tvořily i vlastní materiální zázemí, aby dokázaly stát na svých nohách. Pokud je finanční závislost obrovská, tak žena prostě nemá peníze na to, aby se mohla starat o sebe a děti. Je to past,“ dodává Lucie Mucalová.

Znáte nějakou ženu, která není schopná odejít od muže, který jí ničí život?