Proč vás v zimě ohrožuje dehydratace? Návod, co s ní

Dehydrataci čili nedostatek tekutin si možná spojujete spíš s létem, ale klidně jí můžete trpět i v zimě. Jen vás třeba nenapadne, že bolest hlavy, pocit roztěkanosti, únava a možná i křeče, mohou být způsobené právě tím, že nemáte v těle dost tekutin.

„Optimální vlhkost prostředí je mezi 50 a 60 %. Obvyklá vlhkost v místnostech s ústředním topením nebo klimatizací je ale jen 20–25 %. V takovém prostředí se z povrchu těla odpařuje podstatně více vody, takže potřeba tekutin výrazně stoupá,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče.

Jestliže v suchém prostředí dokonce pracujete – stačí, když třeba déle mluvíte jako třeba učitelé, stoupá spotřeba tekutin zhruba o litr až dva za den. Pobyt v takovém prostředí vysušuje sliznice v nose, ústech a očích, což oslabuje jejich ochrannou bariéru a s vyšší pravděpodobností může dojít k infekci a dokonce i chronickému zánětu.

Nejsnazším indikátorem nedostatku tekutin je barva moči. Správně je čirá, světle žlutá a nezapáchá. Čím je tmavší a víc cítit, tím spíš málo pijete. Nedostatečnou hydrataci poznáte i podle toho, že se cítíte unavení, nejste schopni obvyklého fyzického výkonu, nemůžete se soustředit, bolí vás hlava, máte pocit suchosti v ústech, zvýšenou teplotu a zrychlený tep. Při těžší dehydrataci může docházet i k přehřívání organismu, pak k oběhovému selhání až šoku. „Zima je zrádná proto, že necítíte takovou potřebu pít, ačkoli tekutiny ztrácíte také – svalovou činností, pocením, dýcháním a podobně,“ upozorňuje výživový specialista Ing. Petr Havlíček, poradce v oblasti sportovní výživy a životního stylu.

Hodně tekutin ztrácíte i během horečnatého onemocnění, ale třeba i po průjmovém onemocnění, které může nastat po bujarém svátečním přejídání. Právě v takové chvíli byste měli přísun tekutin hodně zvýšit, protože tělo jejich prostřednictvím potřebuje vyloučit nežádoucí látky.

Nejvhodnějším nápojem je voda, ta by měla být základ. „Při ztrátě vody dochází i ke ztrátě minerálních látek, které řídí rozložení tekutiny v těle. Takže musíte pamatovat i na jejich doplnění – proto se doporučuje kromě čisté vody pít i středně mineralizovanou vodu,“ doporučuje Mgr. Starnovská. Ideální teplota chladného nápoje je kolem deseti stupňů, ale v zimě je příjemnější nápoj teplý, který by ale neměl být vařící, ale měl by mít teplotu kolem 18 °C.

Na doplnění tekutin pamatujte, pokud se chystáte jít ven sportovat. „Je dobré vypít asi půl litru tekutin dvě hodiny před výkonem a bezprostředně před ním další jednu až dvě deci,“ radí Petr Havlíček. Jakmile začnou svaly pracovat, vzniká odpadní teplo, kterého se organismus zbavuje pocením. Zrádné je, že pocení si v zimě, pod vrstvami často i funkčního oblečení, nemusíte tolik všímat, a proto vás nic nenutí tekutiny doplnit.

Zmínili jsme se o lyžování a k tomu patří i občerstvování u stánků, které zahrnuje i svařák, grog nebo bombardino. „Alkoholu se raději vyhněte, sice na chvíli zahřeje a uvolní, ale celkově organizmus zatěžuje a přispívá i ke zvýšeným ztrátám tekutin a tepla,“ upozorňuje Petr Havlíček. Tekutiny byste měli doplnit i po návratu domů – pak je vhodná čerstvá ovocná šťáva ředěná neperlivou vodou, lehce slazená minerálka nebo nealko pivo. Po náročnějším a delším výkonu je lepší sáhnout po specializovaném regeneračním nápoji. A jestli se chystáte dát si pivo nebo grog, tak s tím počkejte alespoň dvě hodiny po sportovním výkonu.

Hlídejte si pitný režim třeba i během plesů či tanečních – i v sálech bývá teplý a suchý vzduch, navíc kvůli spoustě lidí vydýchaný a plný prachu. Proto je velmi žádoucí doplňovat tekutiny, opět i s minerály. A navíc, dostatečná hydratace pomůže organismu lépe zvládnout i případný přísun alkoholu.

V zimě ale není potřeba pouze hlídat si pitný režim. Dejte si pozor také na všechny nemoci, které můžete chytnout v MHD.