Článek
Obecně je přínosný jakýkoli pohyb, pokud se ovšem dělá dobře. A právě při běhu snadno pochybíte. Působí totiž jednoduše a intuitivně, a zatímco na studiové lekci na vás dohlíží cvičitelka a v posilovně trenér, u běhu můžete snadno získat mylný dojem, že to zvládnete sami. (Podívejte se, jak se nejčastěji chybuje při cvičení doma.)
Bolavé klouby: nedostatek pohodlí
Nejčastěji si běžci stěžují na bolest kolen, kotníků či kyčlů – ty jsou také nejnáchylnější k úrazu. Chcete-li být ke kloubům ohleduplnější, místo po asfaltu běhejte po lesních stezkách nebo antuce, pro došlap jsou šetrnější. „Při běžeckém došlapu se musí tělo vyrovnat s tlakem, který je dva- až třikrát vyšší, než je vaše hmotnost, takže došlap na tvrdý povrch není při běhu pro klouby a vazy úplně ideální,“ vysvětluje MUDr. Michaela Tomanová, primářka kliniky Infinity Clinic.
Důležitá je kvalitní obuv, a to ne jakákoli sportovní, ale určená přímo na běh, která dobře tlumí nárazy. Od věci není před koupí absolvovat diagnostiku došlapu, ve specializovaných obchodech bývá zdarma. Boty vybrané s ohledem na došlap respektují vaši techniku běhu, chodidla i páteř budou méně trpět a můžete si v nich zlepšit výkon.
Zranění a bolesti: nadváha a menopauza
Rozhodli jste se pro běh, protože potřebujete zhubnout? Čím vyšší hmotnost máte, tím více si touto aktivitou škodíte. „Člověku, který potřebuje shazovat kila, prospěje sport s vyšší tepovou frekvencí a nízkým zatížením kloubů. Vhodný je tak spíše běh na běžeckém pásu, který tlumí nárazy, rychlostní chůze a nordic walking, plavání nebo spinning,“ radí Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka pražské Fyziokliniky.
Opatrnější buďte také po padesátce. U žen v menopauze je častější riziko osteoporózy, což vyžaduje větší opatrnost při pohybu. Ženy také více než muži podléhají hypermobilitě kloubů, proto by se aktivitám, které vazy a klouby zvýšeně namáhají (jedná se zejména o dopadové sporty jako běh, tenis nebo fotbal), měly věnovat se zvýšenou obezřetností.
Namožení a křeče: podceňujete přípravu
Zapomínáte se před během zahřát a po doběhu vyklusat a protáhnout? Pak není divu, že vás snadno chytne křeč nebo druhý den sotva chodíte. Před samotným během – stejně jako jakoukoli jinou sportovní aktivitou – je vhodné tělo na zátěž připravit. „Začít můžete s desetiminutovou rychlou chůzí, při které se zahřejete, protáhnete a uvolníte svaly a vazivové tkáně,“ radí Michaela Tomanová.
Jestliže běháte často, je dobré běh kompenzovat. Zatěžuje zejména spodní polovinu těla a dlouhodobým přetěžováním si můžete přivodit úraz, svaly totiž nemají šanci relaxovat. Proto je dobré běh doplnit třeba plaváním, bruslením, jógou, boulderingem, v posilovně si vyberte cvičení na TRX, SM systém nebo posilování s vlastní vahou. Chodíte-li běhat třikrát týdně, jednou až dvakrát týdně byste měli zařadit libovolný kompenzační sport.
Běžecká migréna: problém s páteří
Setkali jste se s nepříjemnou bolestí hlavy po běhu? Zdůvodňovali jste si ji dehydratací, nedostatkem minerálů nebo důsledkem otřesů na tvrdém povrchu? I to mohou být příčiny, zkontrolujte si ale také, jak při běhu držíte hlavu. Hodně běžců ji drží předsunutou dopředu, což přetěžuje krční svalstvo a vyvolává bolesti hlavy i tíživé migrény. Držte hlavu při běhu uvolněně a po doběhnutí nezapomeňte na důkladné protažení šíje a svalů kolem páteře.
Sportovat není vždy nejlepší nápad. Znáte 6 situací, kdy byste určitě neměli cvičit?