Proč to v zimních měsících nepřehánět s topením?

Zimní topení tělesy bez přímého ohně extrémně vysušuje vzduch – odpadá hoření na konečné zplodiny oxidu uhličitého a vodní páru, vlhkost se odpařuje a zanechává pokožku a sliznice suché. Vy to pociťujete jako ucpaný nos a rýmu, škrábání a bolesti v krku, pálení očí, chronický suchý kašel nebo třeba chrápání. Napadlo by vás, že všechny tyto problémy může způsobovat příliš teplý a suchý vzduch v místnosti?

Vypínáte topení, abyste ušetřili? Špatně!

Suchý vzduch vede k vysušování sliznic, které jsou potom zranitelnější a méně odolné: může se například objevit častější krvácení z nosu. Pobyt v přetopeném prostředí vede také k dehydrataci organismu – je způsobena zvýšeným odpařováním potu z kůže a ztrátou vody ve vydechovaném vzduchu.

S tím se dá bojovat dodržováním pitného režimu: čím vytopenější prostředí, tím vyšší by měl být příjem tekutin. „Za normu je považováno dva a půl litru za 24 hodin, při pobytu v přetopeném prostředí to může být až o litr více,“ říká profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU v Brně.

Dlouhodobý pobyt v přetopeném prostředí oslabuje schopnost organismu rychle se přizpůsobit změnám teploty. „Když potom změna nastane, je to pro tělo zvýšený stres, který sám o sobě imunitu oslabuje,“ vysvětluje Hana Matějovská Kubešová. „Zbytečné topení a zvýšená teplota v místnosti navíc zvětšují riziko infekce, protože mikroby přetrvávají v suchém vzduchu déle,“ přitakává doktor David Frej z pražského Centra funkční a holistické medicíny.

V suchu, nebo ve vlhku? Vědci se neshodnou, kde se koronavirus šíří lépe.

Ve studiích se jako riziková ukázala dlouhodobější teplota nad 26 stupňů. „Vyšší teplota v místnostech zvyšovala riziko nemocí srdce, dýchacího ústrojí, poruch psychiky i potratu. A každé zvýšení o stupeň v rozmezí od 21 do 29 °C navozovalo poruchy spánku,“ říká David Frej. Zajímavé také je, že teplota vyšší než 20 a nižší než 16 stupňů zesiluje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence, a to kvůli přehřátí nebo podchlazení.

Jak tedy snížit zdravotní rizika? Určit, jaká má být optimální teplota v místnosti, není vůbec jednoduché. Její výše závisí na věku, zdravotním stavu i míře fyzické aktivity. Jste-li zdraví, přiměřeně aktivní a dobře oblečení, může hodnota na teploměru klesnout i pod 18 °C. Ovšem pokud je vám více než 65 let, zvyšuje takto nízká teplota riziko nemocí dýchacího systému a kardiovaskulárních chorob.

Co si z toho tedy vybrat? „Na spánek pod přiměřenou přikrývkou by měla stačit teplota 18 až 20 stupňů, při aktivní fyzické činnosti, jako je třeba úklid a domácí práce či cvičení, 21 až 22 °C, ale na klidový režim, jako je čtení nebo sledování televize, je vhodná teplota 23 stupňů,“ říká Hana Matějovská Kubešová. Důležité také je, aby vlhkost v místnosti nepoklesla pod 40 procent, přesáhnout by neměla 60 procent.

Nižší teplota v místnosti vás přirozeně otuží. Jak to prospívá zdraví?

Optimální vlhkost i teplotu vzduchu by se mělo dařit udržovat pravidelným větráním. Větrat byste přitom měli krátce a opakovaně. „Každé dvě hodiny na pět minut otevřete okno dokořán a v době, kdy nejste doma nebo v noci spíte, využívejte odpařovacích nádob, případně vlhkých textilií umístěných na topných tělesech,“ radí Hana Matějovská Kubešová.

Přiměřenou vlhkost prostředí obstará i schnoucí prádlo. Vlhkost v místnosti podporují také rostliny, pro další zlepšení vnitřního prostředí můžete v bytě rozmístit odpařovače, vařit vodu na sporáku bez pokličky, otevírat dveře od koupelny při sprchování a po koupeli nechat vodu chvíli ve vaně, aby se odpařovala.

Jste nachlazení, nebo máte (pod)zimní alergii? Víte, jakou roli v tom hraje suchý vzduch?