Proč se hází rýže aneb Znáte dobře svatební tradice?

Klasikou je házení kytice, zametání střepů a přenášení přes práh. Víte ale, proč se vlastně jí z jednoho talíře, proč by měla mít nevěsta na sobě něco modrého a jakou úlohu měly dříve družičky?

Místo nazdobených zvacích karet bylo v minulosti zcela běžné rozdávat známým a příbuzným takzvané „zvací koláčky“. Ty však nesměla péct sama nevěsta, stejně jako svatební dort, aby neměla zlobivé děti. Koláčky se dnes obvykle dávají jako výslužka po svatbě.

Na nevěstin oděv jsou, podle tradic z viktoriánské Anglie, kladeny poměrně velké požadavky. Něco starého by na sobě nevěsta měla mít jako znak spojení s rodinnou tradicí. Něco nového symbolizuje nové začátky. Půjčená věc značí podporu blízkých, rodiny a přátel, kteří při nevěstě budou vždy stát. Modrá barva je symbolem čistoty a věrnosti. Pro štěstí se do nevěstiny boty dávala buď stříbrná mince, nebo čtyřlístek. Bílá barva šatů značí nejen nevinnost, ale také vyřešenou minulost a závoj měl nevěstu chránit před zlými duchy, kteří se údajně do těla dostávali nosem.

Také tradiční úkol družiček byl především ochraňující: měly být podobně oblečené jako nevěsta, aby zmátly zlé duchy a ochránily ji. Zato ženichovi jeho přátelé spíš všechno komplikovali: bylo zvykem, že novomanželům zatarasili cestu, dokud se mladý muž nevyplatil ze svých hříchů. Obdobou této tradice je třeba chomout nebo koule na noze. Zámek na kouli pak přeřezává spolu s nevěstou.

Po obřadu svatebčané novomanželům zabraňovali nejrůznějšími způsoby vyjít z kostela. To měla být pro pár první zkouška, jak společně zvládnou nástrahy, které život přináší. Když se jim to podařilo, hosté je zasypali květinami, oříšky a semínky, což značilo hojnost a plodnost. Dnes se hází rýže nebo se fouká do bublifuků.

Možná jste si mysleli, že talíř se na svatbách rozbíjí proto, že „střepy znamenají štěstí“. Tento zvyk měl ale původně jiný smysl: hluk z rozbitého nádobí měl zahánět zlé duchy. Střepy neznamenaly štěstí, ale naopak problémy a společný úklid symbolizoval, že novomanželé spolu vše špatné překonají. Podobný smysl mělo i přenášení přes práh. Pod ním totiž, podle pověry, číhali zlí duchové a manžel před nimi svou ženu v domě vždy ochrání.

Společné jedení svatební polévky je dalším žertíkem a zároveň testem, jak spolu novomanželé fungují. Pár je omotaný bílým ubrusem, což z nich vytvoří jeden celek. Pak dostanou jeden talíř a jednu děravou lžíci, kterou se střídavě krmí. Tento zvyk poukazuje na to, že v manželství se musí dávat i brát rovným dílem. Děravá lžíce zpečeťuje sounáležitost novomanželů a zároveň prověřuje jejich schopnost podělit se a spolupracovat. V polévce by měl být jeden velký knedlíček, který symbolizuje jednotnost.

Také svatební dort a jeho rozkrojení má svá pravidla: nůž by měla držet nevěsta a ženich překrývat svou rukou tu její jako symbol opory, kterou v něm bude v životě mít. Dort by pak měli ochutnat nejen novomanželé, ale i všichni svatebčané. Kdyby se tak nestalo, budou mít podle pověry v manželství smůlu.

Jaké svatební tradice se dodržují u vás?