Proč (nejen) ve spánku nedýchat ústy

Když se kolem sebe rozhlédnete, možná si všimnete mnoha lidí, kteří běžně dýchají ústy. Ta ale neslouží k dýchání, k tomu účelu je člověk vybaven nosem. Pokud tedy někdo dýchá ústy, je to většinou proto, že se děje něco, co mění normální vývoj dýchání – nestíháte kvůli cvičení nebo máte ucpaný nos vlivem rýmy. To jsou přirozené příčiny. Může se ale také jednat o známku onemocnění nebo o získaný zlozvyk. Když se tento zlozvyk stane chronickým, může mít horší a horší následky. Proč je to vlastně tak nebezpečné?

Nos má při dýchání zásadní funkci. Díky svému anatomickému uspořádání je zodpovědný za zvlhčování vzduchu, který do těla vstupuje. Nosní sliznice tím jednak chrání vnitřní orgány, protože pro ně vzduch činí příjemnějším, jednak funguje jako filtr pro vdechnuté mechanické částice a dále jako záchytná stanice pro choroboplodné zárodky, které se sem mohou dostat zvenčí.

„V podslizničním vazivu jsou obsaženy specializované buňky schopné rozpoznat patogen či alergen a nastartovat obrannou reakci,“ vysvětluje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně.

Tím se předchází alergiím a infekcím. Když dýcháte ústy, neděje se nic z toho a organismus je tak vystaven vpádu nezvaných návštěvníků a vyššímu riziku nemoci či alergie.

Jak již bylo řečeno, v situacích se zvýšenou potřebou kyslíku (například při cvičení) člověk otevírá ústa, aby mohl dýchat rychleji. K dýchání ústy nutí člověka také ucpané dýchací cesty. Na vině typicky bývá rýma, může se ale jednat i o překážky, jako jsou zvětšené mandle, chronický zánět nosní sliznice nebo dutin, o alergii, odchýlenou nosní přepážku nebo nosní polypy (výrůstky). „Jedním z nejčastějších důvodů dýchání ústy u dětí je zvětšená nosní mandle,“ říká Hana Matějovská Kubešová.

Dýchání ústy ale může být také špatným návykem, u některých se může také odehrávat ve spánku. Lidé, kteří v noci dýchají převážně ústy, jsou ve dne unavení, jako kdyby vůbec nespali.

Krvácíte často z nosu? Příčiny vás překvapí!

Ať už je příčina jakákoliv, dlouhodobé neřešené dýchání ústy může mít pro jedince nepříjemné důsledky. Patří mezi ně častější respirační infekce, od běžného nachlazení až po zápal plic. Dále pak nedostatečné okysličení mozku, což se projeví například poruchami soustředění či učení nebo únavou a špatným spánkem. Dýchání ústy je rovněž spojováno s celkově špatným držením těla – hlava se posouvá dopředu, což vede k přetěžování různých svalových skupin a k bolestem hlavy, šíje a zad.

Dlouhodobé dýchání ústy může vést i ke změně zabarvení hlasu, ten je nezřetelný nebo takzvaný „nosový“, tedy hlubší, podobně, jako když máte rýmu. K důsledkům patří i vysychání ústní sliznice, chrapot, popraskané rty a koutky, opakované záněty hltanu nebo chrápání.

„Studie ukázaly, že dýchání ústy způsobuje v těle daleko větší stres, zejména vnímaný subjektivně, než dýchání nosem,“ informuje David Frej, lékař z pražského Centra funkční a holistické medicíny.

U dětí může vlivem dýchání ústy dojít ke špatnému vývoji lebky. Pokud dítě od raného věku nedýchá správně, nestimuluje to správně lebeční kosti, spodní čelist se dostatečně nezvětšuje a horní patro je nadměrně špičaté, což vede k nedostatku prostoru pro zuby, které jsou potom křivé.

Člověk, který dýchá ústy delší dobu, by měl navštívit ORL lékaře a nechat si udělat vyšetření. Lékař pak stanoví léčbu podle příčiny. V případě nemocí pomáhá je zaléčit, v jiných případech může pomoci chirurgické řešení.

Zákeřná zadní rýma. Co když smrkání úlevu nepřináší?