Proč (ne)pít mléko? Odpověď vám dají vaše střeva!

Nedovedete si život představit bez sklenky mléka a krajíce chleba s vrstvou tvarohu? Děláte tak svému zdraví dobře, nebo si škodíte? Odpověď jsme hledali u odborníků.

O mléku se často mluví jako o superpotravině. „Mléko, jogurty, sýry, zákysy, tvarohy a další mléčné výrobky jsou základním zdrojem vitaminů a minerálních látek. Obsahují vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jod. Z vitaminů to jsou pak B a C a dále A, D, E a K rozpustné v tucích,“ vypočítává výživová expertka Karolína Hlavatá.

Kravské mléko je podle Světové zdravotnické organizace vhodnou náhražkou pro nekojené děti od 9. měsíce věku. Napomáhá růstu svalové hmoty a tkání a posílení imunitního systému. Mléčný tuk obsahuje jednu třetinu nenasycených mastných kyselin, jež působí blahodárně na cévní systém. Mléčný cukr zas dodá energii, přitom nepodporuje tvorbu zubního kazu. Mléko obsahuje hodně vápníku, navíc v ideálním poměru s fosfáty a hořčíkem, což je skvělé pro stavbu kostí, zubů a prevenci osteoporózy.

Mnozí výživoví poradci si myslí, že mléko lze snadno nahradit. Pokud jde o vápník, pak ho značné množství obsahuje mák, květák, kapusta, brokolice, špenát, pórek, celer nebo kedlubna. „Bílkoviny lze doplnit konzumací kvalitního masa, vajec, luštěnin či ořechů. Vitaminy a minerály z ovoce a zeleniny. Pokud ale mléčné výrobky jíst chcete, pak bych preferovala konzumaci zakysaných nebo kvalitních sýrů,“ radí specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

O konzumaci mléka a mléčných výrobků za vás může rozhodnout vaše tělo – přítomností zdravotních potíží. Alergie na bílkovinu kravského mléka se nejčastěji objeví v prvním roku života, příznakem jsou hlavně průjmy, koliky a kožní projevy. Tato alergie v naprosté většině případů vymizí do tří let věku.

Druhým problémem je laktózová intolerance. Může vypuknout kdykoliv. Jde o nedostatek enzymu laktázy čili neschopnost zpracovat a vstřebat mléčný cukr laktózu. Nestrávená laktóza pak způsobuje střevní obtíže: plynatost, bolesti břicha, nadýmání a průjmy. Tělo tak často reaguje jen na mléko, kvašené výrobky (například jogurty) může snášet – kvašení mění laktózu na neškodnou kyselinu mléčnou.

Odpůrci mléka upozorňují, že jako jediní konzumujeme mateřské mléko jiného druhu, a ještě ke všemu i v dospělosti – z toho vycházejí kampaně Nebuď tele nebo Moje máma není kráva. Místo mléka nabízejí rostlinné alternativy, které jsou podle nich dostatečným zdrojem vápníku bez „vedlejších účinků“. Proti tomu stojí názor, že vstřebatelnost vápníku z mléka je zásadně větší než z rostlinných nápojů. Použijete náš univerzální recept na výrobu rostlinného mléka?

Dalším argumentem je, že průmyslově zpracované mléko nemá s přírodním nic společného, že se pasterizací, tedy zahřátím, zbaví mikroorganismů i enzymů. Mlékárenský průmysl namítá, že pasterizace neubírá vápník ani cenné látky, jen zlikviduje nežádoucí zdroje infekcí.

Jako příčinu mnoha nemocí označuje mléko celostní a východní medicína. „Například mléčná bílkovina kasein v těle vytváří sliz, který omezuje cirkulaci tekutin, metabolismus buněk a působí i jako nervový jed. Usazuje se i hlen mucin z mléka a je živnou půdou pro mikroorganismy, které snižují imunitu, způsobují opakované nemoci dýchacích cest, střevní potíže, ale i tvorbu karcinogenních látek v tlustém střevě, nebo gynekologické potíže,“ uvádí lékař Josef Jonáš v publikaci Kde končí duše a začíná tělo. Právě on ale současně radí poslouchat tělo a dát na selský rozum spíš než na jakékoli extrémní názory – zvlášť když jde o tak zásadní téma, jakým je výživa.

Pijete mléko, nebo vám nesvědčí?