Proč (ne)jíst raw food? Přednosti a rizika živé stravy

Při přípravě raw pokrmů se nepoužívá mouka, běžný cukr ani mléčné výrobky. Živočišné produkty sice zakázané nejsou, ale vzhledem k riziku výskytu parazitů a bakterií v syrovém mase nebo vejcích jsou dost nevhodné. Raw strava je proto oblíbená hlavně u veganů. Jaké jsou její přínosy a kdo by se jí měl raději vyhnout?

Raw food neboli živá strava musí splňovat základní podmínku – pokrmy nesmějí být upravovány při teplotě vyšší než 42 stupňů Celsia, jinak se podle zastánců raw vše živé v potravinách zničí. Takové jídlo je podle nich „mrtvé“, protože ztratí některé výživové hodnoty. Základem „živého“ jídelníčku je ovoce a zelenina, ořechy, semínka, některé luštěniny a mořské řasy a při přípravě pokrmů se běžně používá nakličování semínek, obilovin a luštěnin, odšťavňování ovoce a zeleniny, namáčení ořechů a semínek, mixování a sušení.

Hlavním benefitem syrové stravy je, že z ní člověk získá větší množství důležitých látek, které v tepelně upravených a průmyslově zpracovaných potravinách mohou chybět, a naopak konzumuje mnohem méně škodlivých trans tuků a aditiv. Kvalitní raw produkty navíc neobsahují toxické látky, které někdy vznikají při tepelné úpravě. Živá strava dodává tělu dostatek vlákniny a zdravých tuků a také víc významných vitaminů, které se tepelnou úpravou ničí (např. céčko či kyselina listová). Pozitivní vliv má i vysoký obsah vody v čerstvém ovoci a zelenině.

„Z pohledu moderní medicíny jsou názory na konzumaci výhradně syrové stravy směsicí výhod a nevýhod. Máme studie o větší zdravotní prospěšnosti některých potravin, jako je třeba brokolice a česnek, v syrovém stavu, ale i studie, které dokazují zvýšení zdravotní prospěšnosti jiných potravin, například fazolí a rajčat, po jejich tepelné úpravě,“ uvádí na svém webu Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu.

Živá strava má i úskalí. Velkým omezením mohou být například různé potravinové alergie, například na oříšky, ovoce či zeleninu, které raw produkty obsahují. Jídelníček založený výhradně na syrových pokrmech by neměli jíst ani lidé s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou, zrovna tak nemusí prospívat lidem s nemocným žaludkem, žlučníkem či slinivkou. A také není vhodný jako jediná strava pro děti.

„Pokud se rozhodnete pro raw stravování, chce to začít pomalu a postupně. Pro organismus lidí, kteří jsou zvyklí na typickou českou kuchyni, by taková změna mohla znamenat šok a řadu nepříjemných zažívacích potíží. Raw strava je ale dobrý občasný detox, protože obsahuje spoustu vlákniny,“ říká poradkyně pro zdravý životní styl Veronika Jandová.

Existuje mnoho výborných domácích raw receptů, kde si přesně ohlídáte, co jíte. Ovšem potravinářský průmysl nezaspal a nabízí mnoho speciálních „živých“ výrobků, například tyčinky, čokoládu, krekry, sušenky, zelňáky, snídaňové směsi, kakao a proteinové prášky. Tyto produkty však často obsahují hodně kalorií – je to pochopitelné, protože bývají z velké části založené na skořápkových plodech a ovoci. Nedá se ale říct, že na raw kuchyni určitě přiberete – vždy záleží na příjmu a výdeji energie.

„Ačkoli podle některých výživových specialistů není raw strava k hubnutí nejvhodnější, díky mým dlouholetým zkušenostem si mohu dovolit oponovat. Podle mě jsou jednou z hlavních příčin, proč je stále více lidí obézních, zejména průmyslově zpracované potraviny, které nemají se zdravím nic společného,“ myslí si Tereza Havrlandová, zakladatelka společnosti Lifefood zabývající se výrobou raw produktů.

Módních výživových stylů je celá řada. Slyšeli jste třeba o dietě podle krevních skupin?