Jak to vidí chlap: Proč muž pije před sexem?

Čtenářka Lenka napsala na e-mailovou adresu jaktovidichlap@firma.seznam.cz dotaz Josefu Hausmannovi. Trápí se právem? Přečtěte si její dotaz, i to, co si o jejím problému myslí náš chlap!

Lenka napsala: „Pane Hausmanne, nevím si rady s mým přítelem, tedy lépe řečeno s naším sexem. Partner je náruživý, milujeme se v průměru obden (jsme spolu 8 let), což mě baví, ale vždy si před sexem musí dát skleničku vína nebo piva, často i dvě. Na výdrži mu to neubírá, ale já bych se moc ráda někdy milovala naživo, bez téhle „podpory“, nebo co to je. Partner o tom nechce slyšet, prý mu to takto dělá dobře. Ale já už vždy sleduji, zda jde k ledničce, a když ano, což je pokaždé, tak jsem z toho mrzutá. Nerada bych o naše milování přestala mít zájem. Co myslíte vy, proč to takhle potřebuje, to muži netouží po autentickém prožitku? Podotýkám, že o sebe pečuji a jsem štíhlá. Děkuji vám za odpověď.“

Vážená Lenko, váš dotaz je z kategorie „Co by za to jiní dali“, takže ze mě spadá obava nepřisypat další sůl do palčivé rány, a mohu psát bez obav.

Váš partner má takto zaběhnutý rituál, funguje mu to a vůbec by ho nenapadlo, že vám to může vadit. Myslíte si, že by jemu vadilo, kdybyste to samé dělala vy? Nebo kdybyste před tím, já nevím – třeba oběhla barák? Ne, řekl by si, když jí to takhle funguje, tak zaplať pán Bůh, že nevyvádí něco děsivějšího.

Mrzutost, která ve vás vře, když si dá partner před tím skleničku – zdůrazňuji „před tím“, v jiných situacích vám to tak nevadí, viďte! – souvisí s genetickými ženskými emocemi, z nichž neopodstatněná rozmrzelost je jednou z mužům nejprotivnějších. Ona totiž opodstatnění má, a pěkně hnusné – vyvěrá z obavy, že nemáte partnera ve své moci úplně, což je opět důsledek nepěkné ženské touhy muže vlastnit. Klíčem k vlastnictví člověka je (vy)vlastnění jeho duše.

V jádru vašeho „problému“ je tedy strach, že partnerovu duši ani v tom nejintimnějším okamžiku netřímáte celou. Myslíte si, že když část svého vědomí obestře alkoholem, neodevzdá se vám kompletně. Přiznáváte se tím k tomu, že sex využíváte k testování hranice, do jaké míry se vám podařilo stáhnout mužovu duši pod pokličku. Věříte, že ta část duše, která je pod vlivem alkoholu, vám v daný okamžik nepatří, a tedy ani váš partner není „autentický“. (Musím uznat – mistrovský manipulátorský výraz).

Přiznejte si, tohle vás štve, a radím vám – varujte se dávat partnerovi najevo jakékoli projevy signalizující, že se zde hraje o jeho duši. Jak to zjistí, dá se na útěk. To tak lidi před čerty mají odjakživa…

Vaše jedovatá závěrečná otázka: „To muži netouží po autentickém požitku?“ se nám snaží podsunout hned dvojí lež. Zaprvé je lživé generalizování podle vaší zkušenosti s jedním mužem, a vězte, že opak je pravdou, a zadruhé sklenička piva nebo vína nikoho nezbavuje smyslů ani autenticity. Alkohol v takto nepatrném množství požitek umocňuje a nechápu, proč si tu skleničku před tím nedáte s ním. Možná byste svůj dvojí omyl pochopila.

Čas běží rychleji, než si člověk uvědomuje. Uteče pár let a – uvidíte – nastane scéna, kdy vy pronesete: „Nechceš nalít skleničku piva nebo vína?“ Pak si snad uvědomíte, jak krásné to bývaly doby – a vám to bylo málo.