Článek
Každý, kdo má migrénu, moc dobře ví, že zdravý životní styl ani náhodou nestačí k tomu, aby se záchvaty nevracely. Stejně tak ví, že laické rady většinou ani trochu nepomohou. Trápí i vás časté a jen těžko snesitelné problémy? Možná se migréna týká i vás a pak je nutné vyhledat pomoc. Účinná léčba totiž existuje, ale lidé často zůstávají bez pomoci. Proč?
Jak společnost vnímá migrénu
Potíž spočívá v tom, že přiznat si, že mám migrénu a že mi na ni nepomůže polknout růžovou tabletku z lékárny, ani si jít zaběhat, není pro někoho vůbec snadné. Nemoc je totiž často vnímaná jako následek přecitlivělosti až hysterie a z toho vyplývá obecné přesvědčení, že migréna je obyčejná bolest hlavy zvládnutelná sklenicí vody nebo procházkou na čerstvém vzduchu.
„Migrénu společnost často vnímá jako jakési fňukání neschopných paniček či jako vrtoch hysterických či neurotických žen, které se nedokážou vyrovnat se stresem, případně jako výmluvu při odmítnutí sexu,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.
To musím vydržet…
Podle neuroložky Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy FN Královské Vinohrady zlehčuje nebo popírá své potíže asi třetina jejích pacientů. Někteří zašli za lékařem až po dvaceti letech, kdy s migrénou žili bez jakékoli systematické léčby: „Jsou to především lidé, u nichž se nemoc vyskytovala v rodině, měla ji například maminka, a oni to vnímají tak, že bolesti a další projevy migrény jsou normální a musejí se vydržet.“
Přitom migrenici mívají čtyřikrát, ale klidně i dvacetkrát do měsíce takové bolesti, že nejsou ničeho schopní. Problémy přitom nevnímají třeba jako angínu, ale obviňují sami sebe, že selhali. Kdybych uměl lépe pracovat se stresem. Kdybych nevypil včera dvě deci vína. Kdybych nejedl lepek. Kdybych cvičil jógu… Odborníci tomu říkají sebestigmatizace.
Život s migrénou je těžký
Migréna je přitom vážná nemoc, která zásadním způsobem snižuje kvalitu žití. Statistiky potvrzují, že má závažný dopad na soukromý, ale i pracovní život pacientů. Mezi migreniky je přibližně pětina mužů a třetina žen, kteří uvádějí, že ztratí více než 10 procent ze svých pracovních dnů kvůli migréně. V běžném roce by to znamenalo přijít přibližně o 25 pracovních dní, což je víc než jeden pracovní měsíc!
Stigmatizace nemocných
Na to, aby lidé migrénu brali jako skutečnou nemoc a své potíže řešili, upozorňuje sdružení Migréna-help. Podle psycholožky Terezy Blažejovské z Národního ústavu duševního zdraví, která se problematice stigmatizace migreniků věnuje, je jednou z příčin podceňování nedostatečné povědomí, jak nemoc doopravdy probíhá. Nepochopení a nepřítomnost vlastní zkušenosti pak vede okolí k podceňování a tlaku na nemocné, aby migrénu shazovali sami před sebou. Tato sebestigmatizace pak podle ní způsobuje, že si pacienti nedojdou pro odbornou pomoc a trpí zbytečně dál.
Pomůže sdílení a větší otevřenost
Jak z toho ven? „Změny postojů a emocí, které jsou s migrénou v naší kultuře a společnosti spojeny, je možné docílit mimo jiné otevřeným sdílením prožitků. Víme, že právě setkání s někým, kdo dokáže o své zkušenosti dostatečně otevřeně a smysluplně mluvit, má na stigma a jeho snížení velký vliv,“ doplňuje psycholožka. Podle ní by změnu mohla přinést právě činnost pacientské organizace, kde budou lidé svoje zkušenosti sdílet.