Hlavní obsah

Dokážeme nevěře odolat, anebo jsme na ni „naprogramovaní“? Podle vědců je normální nepodvádět

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Foto: LightField Studios, Shutterstock.com

Zdá se, že nevěra je poměrně běžnou součástí života lidí všech věkových kategorií. Je snadnější najít někoho, kdo ulítnul, než člověka věrného a se zásadami. Přestože je jich málo, věrní jedinci ale existují. Proč někteří jen dočasně, a jiní celoživotně?

Článek

Rozhodně to není ryze pánská záležitost. Když si nezisková organizace Rozkoš bez rizika nechala vypracovat průzkum na téma nevěry, ukázalo se, že z více než 1 800 českých respondentů nějaké to cizoložství mimo oficiální partnerství přiznává 44 % žen oproti 39,1 % mužů. Nevěra je, společně s nesouladem povah, vzájemným odcizením, hádkami o peníze a nerealistickým očekáváním, jednou z hlavních příčin rozvodů.

Dočasná věrnost je běžná

Jenže navzdory tomu, že příležitost dělá zloděje a pokušení ve formě sympatického kolegy či kolegyně je velké, ne každý podobným sexy nástrahám podlehne. Věřte nebo ne, ale za určité procento lidí v tomhle směru můžete dát ruku do ohně – aspoň dočasně.

Ve studii, kterou publikoval odborný časopis Personality and Social Psychology Bulletin, vzali vědci jako vzorek 131 vysokoškoláků, a každému vybrali jednoho dobrovolníka, kterého jim představili jako jejich partnera pro nějaký školní úkol. Všichni byli atraktivní a opačného pohlaví. Pak každému studentovi ukázali pár fotek jejich nového kolegy, přičemž měli vybrat tu, která ho nejlépe vystihuje, na které je si nejvíc podobný. Jen jedna z 11 fotografií byla jeho přesným obrazem, dalších 10 bylo digitálně upraveno – pět tak, aby vypadal hezčí, pět, aby vypadal ošklivější. A zjištění?

Zkreslené vnímání zamilovaných

Vědci všem nakukali, že jejich nový parťák je singl, a navíc, že se mu vybraný protějšek dost líbí. Nezadaní se celí rozzářili a měli tendenci vybírat jako hodnověrné fotky, kde to dotyčným slušelo víc než ve skutečnosti. Jinak to ale bylo u zamilovaných. S těmi, kteří měli čerstvého přítele nebo přítelkyni, to ani nehnulo a vybírali fotky, které byly upraveny směrem k nižší atraktivitě, zkrátka kde to dotyčnému moc neslušelo, s tím, že přesně takhle vypadá. Jejich podvědomí si ho zkrátka chtělo nějak zošklivit, aby mohli zůstat věrní své čerstvé lásce.

Z toho plyne, že v době, kdy jsme zamilovaní, nejsme náchylní k nevěře (i když je i dost „šikulů“, kterým to nedělá problém). Lidi kolem sebe, kteří by se nám za jiných okolností líbili a chtěli bychom je sbalit, necháváme na pokoji, případně jsme imunní proti jejich svádění, protože jejich atraktivitu nevnímáme. Jak se hezky česky říká: máme oči jen pro ni nebo pro něj.

Jenže všichni víme, že nic netrvá věčně. Stačí, když pominou účinky oxytocinu, dopaminu, ale především fenylethylaminu, hlavní drogy zamilovanosti, která se svým složením podobná pervitinu. Tenhle koktejl neurotransmiterů tělo ovládá od chvíle, kdy nám vstřelí Amor do srdce svůj šíp. Jenže kalich lásky, to silné opium, ztrácí bohužel časem své účinky. V průměru po šesti až 24 měsících dochází u většiny lidí k opadnutí vášnivé zamilovanosti a dveře k nevěře se otevírají.

Foto: Igor Serik, Shutterstock.com

Fascinace v období zamilovanosti u většiny vylučuje nevěru. Jsou ovšem jedinci, kteří zvládnou obojíFoto: Igor Serik, Shutterstock.com

Nevěra jako rozhodnutí

Jeden český sexuolog kdysi prohlásil, že o nevěře spolurozhodují tři zásadní faktory, přičemž stačí, když se naplní alespoň dva. Zaprvé, záleží na povaze a charakteru člověka, na jeho sklonu k mimomanželským stykům a promiskuitě. Zadruhé, musí mít zajímavé možnosti, příležitosti a výzvy, které ho uvrhají do pokušení. Zatřetí, důležitou roli hraje konkrétní situace, popřípadě shoda náhod, při níž může k nevěře dojít. Málokdo pak pokušení odolá. Ovšem najdou se i tací.

Existuje gen věrnosti?

Navzdory tomu, že podle odborníků z různých oborů není pro člověka věrnost přirozená, Hasse Walum, behaviorální genetik z Karolinska Institutet ve Stockholmu, jehož poznatky publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, udržuje naživu naději. Zabýval se věrností mužů a tvrdí, že mezi věrné patří jedinci bez zdvojené kopie alely, což je konkrétní forma jednoho genu. Podle něj jsou muži se dvěma kopiemi alely – oproti jedné nebo žádné – dvojnásobně náchylní k románkům mimo domov.

Dobrá zpráva podle něj je, že se nežádoucí genová varianta vedoucí k nevěře objevuje pouze u dvou mužů z pěti. Což není vůbec špatné skóre! Můžete doufat, že právě randíte nebo žijete s jedním z těch tří věrnějších. Pak se třeba dočkáte i obdivu, který si ze strany fanoušků i kolegů z branže užívá americká herečka a trojnásobná držitelka Oscara Meryl Streep (73), která žije v jednom z nejdéle trvajících manželství Hollywoodu. Svého manžela, sochaře Dona Gummera (75), si vzala v roce 1978, takže letos spolu tihle dva oslaví celých 44 společných let, a to bez skandálů, výstřelků a obvinění z nevěry. Don má evidentně dobré geny!

Načítám