Článek
O mikrobiomu jste asi zvyklí slýchat hlavně v souvislosti se střevy, ale stejnou důležitost mají i bakterie, které žijí ve vašich ústech. Proč a jak byste o ně měli pečovat a co hrozí, pokud zvítězí ty nepřátelské?
Mikrobiom má vliv na zdraví
O mikrobiomu se často mluví, ale co to vlastně je? „Jde o mikroorganismy neboli soubor bakterií, kvasinek, hub, virů a prvoků vyskytujících se v lidském těle i na něm. Odhaduje se, že se jedná asi o 100 bilionů organismů, přičemž zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví,“ vysvětluje zubní lékařka Jana Karbusická ze stomatologického centra Hillaris.
Mikrobiom střev, dříve známý jako střevní mikroflóra, se podílí nejen na trávení, ale zásadně také na vývoji imunity a dalších funkcí a procesů v těle. „Rozmanitost mikrobiomu hraje roli při rozvoji obezity, zánětlivých, nádorových, metabolických, psychických, alergických, autoimunitních a v neposlední řadě kardiovaskulárních onemocněních,“ dodává odbornice.
Zánět dásní škodí srdci
Ústní dutina je vstupní branou do celého těla a je osídlena miliony mikroorganismů. Pokud mají dobré podmínky, pak jsou přátelské a mají pozitivní vliv na zdraví. Jestliže se však poměry v ústech změní a nadvládu získají „zlé“ bakterie, může to způsobit problémy nejen tam. „Zanícené dásně či infekce, které jsou dlouhodobě zanedbávány, se krevním řečištěm mohou dostat do organismu a způsobit například problémy s ledvinami či pletí, dokáží poškozovat cévy, srdce a podobně,“ vysvětluje zubní lékař Alexander Schill z pražské Schill Dental Clinic. Záněty v ústní dutině jsou dávány i do souvislosti se vznikem Alzheimerovy choroby. Složení ústního mikrobiomu by mohlo mít vliv i na to, jaké chutě preferujete – v případě, že to bude chuť na sladké, může to způsobit nadváhu.
Zánět dásní může vést k mnoha dalším nemocemFoto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
Jak ovlivnit mikrobiom v ústech
Aby byl mikrobiom v ústech v pořádku, potřebuje vaši pomoc: pravidelné odstraňování zubního plaku pomocí kartáčku, mezizubního kartáčku a zubní pasty, ale i pravidelné návštěvy u zubaře a dentálního hygienika, kteří na vše dohlédnou a případné nedostatky napraví. K oběma byste měli v rámci prevence dorazit alespoň dvakrát za rok.
Kromě toho je zapotřebí omezit i další škodlivé vlivy. „Třeba kouření ovlivňuje složení bakterií a pH v ústech stejně jako nezdravá strava, některé léky, alkohol nebo stres,“ říká Jana Karbusická.
Cukr a zubní kaz
Ústní mikroflóře prospějete omezením konzumace cukrů. „Bakterie v ústech přeměňují cukry na organické kyseliny, které odvápňují zubní sklovinu. Působení sladkých jídel a nápojů tedy zvyšuje riziko vzniku zubního kazu,“ vysvětluje zubní lékařka. Mění také pH v ústech tak, že víc vyhovuje nepřátelským bakteriím. Napravit byste to mohli tak, že si po každém jídle vyčistíte zuby, a nejen po tom na první pohled sladkém, protože cukry jsou například i v ovoci. Jako první pomoc stačí vypít sklenku čisté vody, která vypláchne zbytky po jídle.
Kdo nemá rád cukrem sypané donuty? Vaše zubyFoto: Undrey, Shutterstock.com
Péče o zuby
Nedostatečná hygiena zubů a ústní dutiny škodí, ale ta přehnaná také. „Je zbytečné používat zubní pastu s agresivními abrazivy, jako jsou oxid hlinitý, hydroxid hlinitý nebo uhličitan vápenatý. Ničí zubní sklovinu a zvyšují citlivost zubů,“ varuje Zuzana Heiník Bělová ze společnosti BELdental specializující se na péči o zuby a ústa.
Ideální nejsou ani syntetická antiseptika, jako je chlorhexidin a triklosan, která najdete v některých pastách a ústních vodách. Sice vás zbaví škodlivých bakterií, ale spolu s nimi i všech ostatních, a to není dobře. „Chlorhexidin je používán krátkodobě po extrakcích zubů nebo při vážných zánětech dásní. Pokud je součástí zubní pasty, může způsobit tvorbu šedého odstínu zubní skloviny a narušuje dlouhodobě přirozenou mikroflóru v ústech,“ varuje lékařka. Proto se vyplatí konzultovat jejich užívání se zubařem nebo dentální hygienistkou. Obecně je lepší preferovat pasty, které obsahují přírodní složky: černé uhlí, šalvěj lékařskou, kokosový olej a podobně.
