Článek
Když WHO vydala před časem nová doporučení týkající se péče o nejmenší děti, mnohé rodiče to zaskočilo. Mimo jiné se dozvěděli, že do dvou let by se děti vůbec neměly dívat na žádnou obrazovku. Platí to nejen pro počítač, tablet či telefon, ale i pro sledování televize.
Později, mezi druhým a čtvrtým rokem, by to podle odborníků měla být nejvýše hodina denně, a to pod dohledem rodiče. To znamená potomka k přístroji „neodkládat“, ale bavit se s ním o tom, co se na obrazovce děje, a mít pod kontrolou, na co kliká.
Děti kvůli telefonům hloupnou
Proč je to tak důležité? Odborníci mají starost nejen o nedostatek spánku a fyzické aktivity a o návyk na nebezpečný sedavý způsob života, ale také o rozvoj mozku.
Například neurolog Martin Stránský s odvoláním na odborné studie tvrdí, že kvůli mobilům děti hloupnou. Rodiče si podle něj neuvědomují, že nezralý dětský mozek je mnohem zranitelnější. Podle jeho slov dětem klesá IQ, snižuje se jim slovní zásoba, nedokážou se dobře vyjadřovat a ztrácejí schopnost řešit běžné problémy.
Trvalé změny na mozku
„Naše nejranější zkušenosti a zážitky určují, jakým způsobem a o čem v budoucnu přemýšlíme. To je také důvod, proč organizace, jako je WHO anebo Americká pediatrická akademie, vydaly doporučení, že by žádné malé dítě nemělo mít přístup k jakékoli obrazovce. Teprve když začne chodit do školy, a i pak maximálně hodinu denně,“ řekl Martin Stránský nedávno na své přednášce na toto téma.
Vysvětluje to tím, že děti, které sledují obrazovky, poté používají mozek jinak, než se dělo celá desetitisíciletí. Neurolog tvrdí, že se mění přímo mozek: v některých částech je slabší neurochemická aktivita, některé části se zmenšují. Podle něj jde mimo jiné o důsledek toho, že lidé spolu kvůli elektronice méně komunikují.
Obrazovka mění chování
Pravda ovšem je, že na toto téma existuje jen málo výzkumů. Mimo jiné proto, že není etické vystavovat děti dlouhému působení obrazovek a pak zkoumat, nakolik je to ovlivnilo. K mání jsou alespoň menší studie, jako například práce japonských vědců. Ti sledovali chování více než 1 600 školáků ve věku devět až deset let, kteří pravidelně používali chytré telefony, a podle nich to zvyšuje míru problematického chování: šlo například o potíže s pozorností, hyperaktivitu, zvládání emocí a nesnáze ve vztazích s vrstevníky.
Ano, ale vždy s rodiči
Na druhou stranu je pravda, že se malé děti díky mobilním aplikacím naučí různé věci, většinou jde o čísla, písmena nebo základy angličtiny. Je ale otázka, zda to hraje nějakou roli v jejich dalším vzdělávání, ale někteří psychologové to vidí – dejme tomu u tříletých dětí – jako dobrou věc.
„Dítě se naučí odposlouchávat, a je tak předpoklad, že bude lépe vyslovovat a bude tomu rozumět, ale i tady platí, že rodiče musejí na výuku cizího jazyka volit vhodný program a nesmí to trvat dlouho,“ míní psychoterapeutka Ivana Dlouhá.
Rodiče musejí jít příkladem
Rozhodně však není podle Ivany Dlouhé dobré dát potomkovi mobil se sebelépe vybranou vzdělávací aplikací a doufat, že se zabaví na tak dlouho, jak rodiče potřebují. Už proto, že malé děti by neměly být s elektronikou samy: může ovlivnit jejich další vývoj, navíc hrozí vznik závislosti na obrazovce. Ta vážně ohrožuje děti od deseti let výše, ale předpoklady vznikají mnohem dříve!
Podle psychoterapeutky mají rodiče hodně možností, jak mít pod kontrolou dobu, kterou potomek u obrazovek stráví, a rozhodně by neměli přístroje využívat k tomu, aby měli chvíli klid. Důležité je, aby šli sami příkladem a nesahali po mobilu každou volnou chvíli. U větších ratolestí nezbude nic jiného než nastavit časové limity, a to i prostřednictvím různých aplikací, které po určeném čase omezí služby.
Čísla jsou alarmující: 4 z 10 náctiletých tráví na mobilu víc než 6 hodin denně.