Článek
Jak přátelské probiotické bakterie, tak jejich potrava prebiotika jsou naprosto zásadní pro udržení zdravého prostředí ve vašich střevech, přičemž stav tohoto orgánu je klíčový pro celé vaše tělo. Někdy se dokonce říká, že jak zdravá jsou střeva, tak zdravý je člověk.
Vaše imunita sídlí ve střevech
„Jedním z nejdůležitějších faktorů, který rozhoduje o vašem zdraví, je síla vašeho imunitního systému. Podstatná část imunity – uvádí se až 80 procent – souvisí se zdravím vašich střev. Aby váš organismus a imunita fungovaly tak, jak mají, je třeba udržovat trávicí ústrojí v co nejlepším stavu. Tedy mít v rovnováze střevní bakterie, bez jejichž přítomnosti ve střevech byste nepřežili,“ uvádí nutriční terapeutka a inženýrka potravinářství Anna Jermářová.
„Péče o zdravá střeva je v současnosti nejpopulárnější oblast lékařské vědy pro optimalizaci zdraví a hledání nových způsobů léčby řady chorob. Mimo jiné ovlivňuje třeba i vznik alergií a autoimunitních onemocnění jako třeba celiakie, Crohnova choroba či lupénka,“ doplňuje MUDr. Hana Mojžíšová, specialistka na výživu a zdravý životní styl.
Probiotika potřebují svoje prebiotika
Probiotika jsou živé organismy, které velmi příznivě působí na střevní mikroflóru a brání přemnožení škodlivých bakterií a kvasinek. Střevní trakt je totiž osídlen více než 400 typy mikroorganismů a u zdravého člověka převažují právě probiotické kmeny.
Prebiotika pak představují složku vaší stravy, která je ale pro tělo nestravitelná. „Získáváte je z potravin. Jedná se o komplexní sacharidy, které se nevstřebávají a nemetabolizují. Prebiotika proto slouží jako potrava pro probiotické bakterie,“ vysvětluje MUDr. Hana Mojžíšová.
Prebiotika tedy prochází střevy, aniž by byla jako ostatní živiny vstřebána. Využívají je ale právě „přátelské" bakterie. Díky tomu jsou v podstatě stejně důležitá jako ony, protože pro ně vytvářejí ve střevech příznivé podmínky a také podporují jejich množení a aktivitu.
Odkud probiotika a prebiotika přijímat?
Asi nejznámějšími zdroji probiotik jsou kysané mléčné výrobky, jako jsou bílé jogurty, zákysy nebo jogurtová a kefírová mléka. „Byla by ale škoda omezit se pouze na mléčné výrobky, výborným zdrojem prospěšných bakterií může být například i kysané zelí či další kvašená zelenina,“ říká nutriční odbornice Anna Jermářová.
Mezi známá prebiotika se pak řadí například inulin. „Jeho zdrojem je ovoce a zelenina, zejména cibuloviny – cibule a česnek – či hlízy, například topinambur,“ vyjmenovává MUDr. Hana Mojžíšová.
„Prebiotikem je ale i vláknina z rostlinné stravy. Kromě zmíněného ovoce a zeleniny se vyskytuje také v luštěninách,“ dodává lékařka.
Zároveň doporučuje do jídelníčku zařazovat jídla, která se označují jako symbiotika. Obsahují totiž kombinaci probiotik s prebiotiky. Může to být například snídaně ve formě jogurtu (probiotikum) s banánem (prebiotikum s inulinem) nebo třeba svačina jako salát s cibulí (prebiotikum) a dresink zakysaná smetana či jogurt s kefírem (probiotikum).
Přijde vám důležité dbát na zdraví svých střev?