Srpen na zahradě ve znamení rajčat, cuket i česneku. A poslední šance pro bylinky!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Srpen je měsíc, který si na své zeleninové zahradě můžete patřičně užít. Dozrávají rajčata, cukety nestačíte ani zpracovávat, můžete si pochutnat na karotce, petrželce, salátu i červené řepě, hrášku i zelených fazolkách.

Rostliny jsou velké a silné, plevel už nemá moc šanci, takže si musíte ohlídat hlavně zálivku (víte, jak v létě správně zalévat?) a dát si pozor na různé škůdce, ať už slimáky, nebo třeba dřepčíky. Abyste rostlinám prospěli, nezapomeňte je včas zbavovat dozrálých plodů a zastřihávat, co je třeba zastřihnout.

Zeleninové zahradě kralují v srpnu rajčata. Pipláte se s nimi od března, takže teď nepřestávejte, ať vytěžíte maximum z toho, co vám mohou dát. Co byste pro ně v tuto dobu mohli udělat? Hlídejte je, jestli mají dostatečnou oporu, převazujte je, zbavujte přebytečných výhonků a listů. Nad sedmým nebo osmým vijanem (větvička s květy a plody) rajčata seřízněte. Mají tendenci šplhat pořád výš a kvést, ale plody by už nestihly dozrát a rostlina by akorát plýtvala energií.

>>>Nejlepší recepty z rajčat

Začátkem srpna sklízejte česnek. Že je vhodná doba, poznáte podle toho, že jeho nať žloutne a lehá. Je to podobné jako s cibulí, kterou můžete sklízet v polovině měsíce. Na zkoušku můžete vyndat nejprve jednu paličku česneku a podívat se, jak narostl.

Česnek i cibuli poté, co je vytáhnete ze země, nechte oschnout na slunci, svažte a zavěste copy do vzdušného a teplého prostoru – nejlépe na půdu. Prosychat je nechejte asi tři až čtyři týdny.

Na uvolněné záhony můžete vysévat pozdní odrůdy ředkviček a salátů nebo kedluben. Stejně tak můžete vysévat pekingské zelí, ozimou cibuli nebo kapustu. Pokud se vám už nechce pěstovat zeleninu, zkuste zelené hnojení, které půdu kultivuje a zušlechťuje. Mezi nejoblíbenější zelená hnojení patří vojtěška, bob, ale třeba i svazenka. Tyto rostliny půdu nezatěžují, naopak jí pomáhají regenerovat.

>>>Ozdobte zahradu jedlými květy: Co pěstovat vedle zeleniny?

Péči byste měli věnovat i bylinkám, jako je třeba tymián, šalvěj nebo levandule. Pokud je správně seříznete, prospějete jim, do podzimu ještě obrazí a zesílí a lépe tak přečkají zimu. Z bylinek odstraňte odkvetlé a suché květy. Keříky zkraťte klidně o třetinu. Dejte si ale pozor, abyste nezasáhli do starého dřeva, protože bylinky by byly zraněné a nemusely by se do nástupu prvních mrazíků zahojit.

Z bylinek můžete také odebrat řízky a rozmnožit je. Uřízněte větévku z bylinky, nejlépe zdřevnatělou a asi 10 až 15 centimetrů dlouhou. Poté ji namočte do stimulátoru zakořeňování, který pořídíte v zahradnictví. Připravte si malé květináče se substrátem a větévku tam zapíchněte. Substrát udržujte vlhký. Na řízcích se vytvoří kořínky a to je vhodná chvíle, kdy můžete rostlinku přesadit do větší nádoby. V té ji také nechejte přezimovat a na jaře ji, koncem května po zmrzlých, můžete vysadit do zahrady. Takto si velmi snadno namnožíte tymián, rozmarýn i levanduli (umíte ji správně pěstovat?).

Bylinky můžete také postupně chystat na přezimování. Většina jich naše zimy přežije, ale některé se vyplatí přesadit do květináče a při prvních mrazících přenést domů - například rozmarýn. I středomořské bylinky lze pěstovat venku i v zimě, ale vždy k nim pak přihrňte zeminu nebo mulč jako ochranu před větším mrazem.

Jednoleté bylinky, jako je heřmánek nebo měsíček, hlídejte a obírejte z nich odkvetlé květy, aby se zbytečně nevysilovaly. Navíc si tak můžete nasbírat i semínka na další sezónu.

Zahradníci, pozor! 8 fíglů, jak při zalévání ušetřit litry vody