Článek
Mít plesnivé zdi rozhodně není jen estetický problém, nad kterým lze mávnout rukou, protože se objevuje třeba jen s příchodem zimy. Tyhle vláknité mikroskopické houby mohou být nebezpečnější, než se na první pohled zdá. Jsou velmi přizpůsobivé a dokážou růst téměř kdekoliv. Kromě zdí i třeba na jídle, textiliích, plastech i lidské pokožce a nehtech, šířit se mohou vzduchem, vodou i prostřednictvím hmyzu. A zatímco některé druhy jsou neškodné a jejich největším negativem je, že na napadeném povrchu vytváří nepěkné fleky a porosty, jiné s sebou přináší i různě závažná zdravotní rizika.
Plísně mohou způsobit záněty, bolesti i infarkt
Plísně není radno podceňovat. V závislosti na druhu mohou způsobovat záněty průdušek a nosních dutin, bolesti hlavy, atopický ekzém a nejrůznější alergie či astmatické záchvaty. V nejhorších případech pak může jejich přítomnost působit karcinogenně a vést k infarktu.
Nejvíce ohrožují alergiky, osoby s oslabenou imunitou, kardiaky, onkologické pacienty, kuřáky, děti a seniory. Není tedy od věci dělat co nejvíce pro to, abyste jejímu vzniku předešli. Jaká by měla být správná prevence?
Jakou udržovat vlhkost v bytě
Za vznikem plísní nejčastěji stojí vysoká vlhkost. To nejjednodušší, co můžete pro začátek udělat, je pořídit si vlhkoměr. Ideální vlhkost v bytě či domě by při běžné pokojové teplotě měla být kolem 50 %, nikdy by přitom neměla přesáhnout 60 %.
Příčin vyšší vlhkosti je hned několik. Patří k nim běžné činnosti, jako je lidské dýchání, sprchování, vaření nebo žehlení, svým dílem přispívají i plastová okna. Ta sice výborně izolují a chrání před zbytečným únikem tepla, zároveň ale v interiéru zadržují i vlhkost a páry. Naštěstí existuje poměrně jednoduché řešení.
Správné větrání
Jestli existuje správná a účinná prevence vzniku plísní v bytě, jmenuje se správné větrání. Každé roční období má svá specifika, a zatímco v létě můžete mít okna otevřená klidně celý den, v zimě je daleko lepší větrat zhruba pět minut alespoň třikrát denně. Důležité je to zejména ráno a večer - nebojte se přitom udělat pořádný průvan, který se postará o rychlou výměnu vzduchu, aniž by se ochladily zdi.
Když přijde na větrání, je dobré zohlednit i počet lidí v domácnosti a účel dané místnosti. V koupelně je třeba větrat déle, hlavně pak po horké sprše či koupeli, případně si do ní pořídit ventilaci nebo větrák. To samé platí v kuchyni při vaření. Pokud tu nemůžete mít otevřené okno, investujte do kvalitní digestoře. V zatěžovaných místnostech vám od vlhkosti mohou pomoci i některé rostliny a odvlhčovače či vysoušeče vzduchu.
Zkontrolujte dům
Důvodem pro vznikající vlhkost mohou být i technické závady na domě. Možná do zdi prosakuje voda z prasklé trubky v koupelně nebo topení. Vnější stranu domu může promáčet voda z nesprávně napojených či ucpaných okapů. Může zatékat špatně těsnícími okny anebo se může rosit zeď kvůli špatně provedenému zateplení. Jestliže máte na něco takového podezření, je dobré vše pečlivě zkontrolovat a případně zavolat odborníka, jenž by vám s nápravou pomohl.
Jak odstranit plíseň?
Co dělat, pokud už se plíseň na zdi objevila? Můžete si vzít na pomoc běžné suroviny, jako je olej z čajovníku australského, ocet a jedlá soda. Ocet či čajovník jednoduše nastříkejte rozprašovačem na postižené místo, nechte zhruba hodinu působit a setřete houbou namočenou v teplé vodě. Pokud bude třeba, vydrhněte zbytky plísně kartáčem (nikdy ne nasucho, aby neprášila do místnosti a vašich plic), případně postup s octem zopakujte. Ten ovšem většinou stačí pouze na první náznaky plísně a s vážnějšími případy si neporadí.
Někdy pomůže jen chemie
Občas je tedy nutné sáhnout po chemických protiplísňových přípravcích. Při jejich používání postupujte podle návodu na obalu, nezapomeňte si vzít gumové rukavice a chránit své oči. Buďte důslední a pamatujte na to, že pokud neodstraníte příčinu a nebudete věnovat dostatečnou pozornost prevenci, tedy hlídání vlhkosti a větrání, budou se plísně stále vracet.