Článek
Vegeteriánství znamená jídelníček bez masa a ryb, vegani dokonce nejedí žádnou potravu, která má živočišný původ, tedy například ani med, mléčné výrobky či vejce. Například někteří přívrženci Campbellovy diety, která je hodně populární v USA, tvrdí, že právě stravou s vyřazením masa a mléčných výrobků (v jídelníčku jim zbude pouze 5 až 10 procent potravin obsahujících živočišné bílkoviny) můžete snížit riziko civilizačních chorob, včetně rakoviny a autoimunitních onemocnění.
Rostliny umí pomoci
„Ve své praxi jsem mnohokrát viděla, co dokáže strava, která je postavená na rostlinných surovinách,“ uvádí MUDr. Vladimíra Strnadelová, která se více než 20 let se zabývá přírodní medicínou a dietologií. Podle ní se mnohé nemoci – například poruchy imunity, alergie, únavový syndrom, kožní i gynekologické obtíže– poté, co člověk změní stravu, zlepšují, a to i tehdy, pokud trvají dlouho a jsou běžnými metodami neléčitelné. „Mám účinky stravy jednoznačně vyzkoušené jak na sobě, tak na svých pacientech,“ dodává lékařka s tím, žeje třeba hlídat si pozorně složení stravy.
Tip redakce:Zajímavé informace najdete také v článku Jste k smrti unaveni? A nemáte jednu z těchto „nových“ nemocí?.
Bezmasý styl není pro každého
„Veganská dieta může být jednou z možností,“ uvádí docent MUDr. Pavel Kohout z Fóra zdravé výživy. „Jen musí být dobře nutričně složena. Nehodí se ale vždy a pro každého – například její podávání v době růstu, těhotenství či nemoci může mít dalekosáhlé negativní následky."
Podle něj nikdo rozhodně nechce diskutovat o tom, že lenivý životní styl, vysoký kalorický příjem, příjem nasycených tuků, konzumace volných cukrů, nedostatek vlákniny, smažená fast-foodová a litry přeslazené coly souvisí s vysokým výskytem civilizačních chorob, včetně nadváhy i obezity, cukrovky, ischemické choroby srdeční a nádorových onemocnění.
„Na druhé straně není pravda, že tyto problémy souvisejí pouze s konzumací živočišných produktů – natož bílkovin jako takových – a že jedinou mantrou je veganská dieta,“ říká MUDr. Pavel Kohout. S tím souhlasí i MUDr. Jan Hlusička, praktický lékař a doplňuje: „Nejsem příznivcem jakéhokoli striktního jídelníčku a nejsem přesvědčen o tom, že by dlouhodobé vyloučení kvalitních živočišných bílkovin bylo vždy zcela ku prospěchu organismu," říká.
Každý svého zdraví strůjce
Každopádně nikdo nepochybuje o tom, že snížení příjmu masa může tělu prospět. Zvlášť, když je naše země na špičce žebříčku rakoviny tlustého střeva a též ve spotřebě nekvalitního masa a uzenin. Ulevíte tak trávicímu traktu, možná se budete dokonce cítit lehčí, plni energie a podobně. Pakliže tak uděláte (ať na týden či na mnoho let), rozhodně je potřeba nad jídelníčkem přemýšlet a doplnit všechny látky, které jsou potřeba. Podrobně jsme o nich psali v článku Nejíte maso? A víte, jaké živiny vám chybí?.
Je také potřeba si uvědomit, že co jednomu prospívá, druhému může ubližovat. Každý jsme originál, proto každé tělo reaguje na podněty jinak. Možná právě vy si naopak bez masa budete naopak připadat bez síly a energie. Proto je nutné zjistit, co vám a vašemu tělesnému typu sedí, a podle toho se zařídit.
Volba způsobu stravování je rozhodnutím každého z vás. Důležité je uvědomit si, že je potřeba, aby pro vás byla preventivní, léčivá a zdraví prospěšná. O tom to je. Co říkáte?