Článek
Nepříjemný pocit přejedení čas od času zažije každý, včetně těch, kteří jsou zrovna v hubnoucím procesu. Stačí rodinná oslava nebo setkání s přáteli a pečlivě naplánovaný jídelníček vezme za své během vteřiny. To, že někdo sní víc jídla, než bylo původně v plánu, ještě nemusí nic znamenat. Tabulka čokolády nebo pytlík brambůrků jednou za čas nikomu neuškodí.
„Problém nastává ve chvíli, kdy člověk ztratí nad jídlem kontrolu a pravidelně ho zkonzumuje velké množství během krátkého času,“ vysvětluje výživová terapeutka Bc. Sandra Schmidová z poradny Viviente.
O čem tato nemoc je?
V takovém případě jde o záchvatovité přejídání, psychické onemocnění, které se řadí mezi poruchy příjmu potravy, stejně jako anorexie a bulimie. Indicií, jak toto onemocnění rozpoznat, je celá řada.
„Člověk jí kvůli studu o samotě, dokud se necítí nepříjemně plný, a v jídle pokračuje, i když nepociťuje hlad,“ popisuje Sandra Schmidová.
Se záchvatovitým přejídáním úzce souvisí také takzvané emoční jedení. „Okolo jídla se točí velké množství myšlenek a jeho konzumace vyvolává celou škálu pocitů – od uklidnění až po velmi destruktivní a nenávistné výčitky svědomí,“ říká nutriční terapeutka Ing. Tereza Bočková.
Na rozdíl od bulimie ale po záchvatu nenásleduje zvracení ani užití projímadel.
Nesprávný jídelníček
Klíčem k úspěšné léčbě poruchy je nalezení spouštěčů, které ji vyvolávají. Obzvlášť náchylní jsou k přejídání lidé, kteří se snaží zhubnout nebo z jiných důvodů nedávají tělu dostatek živin. Pokud jste například celý den v práci, kde hladovíte, přepadá vás večer po příchodu domů vlčí hlad. Tím se mnohonásobně zvyšuje riziko přejedení. Zdravá strava by měla pestrá, vyvážená a přijímaná v pravidelných intervalech.
Důležité je nejen, co jíte, ale i, jak to jíte. Na jídlo je nutné se soustředit, jíst pomalu, každé sousto si vychutnat a řádně ho rozžvýkat. Žaludek totiž vyšle do mozku informaci o příjmu potravy až dvacet minut po začátku jídla. Konzumaci velkého množství nezdravých potravin se dá také velmi snadno vyhnout tím, že je nebudete vůbec nakupovat.
Psychické spouštěče
Příčiny záchvatovitého přejídání se netočí jen kolem stravy, ale jsou případ od případu velmi individuální. „Mezi rizikové faktory patří mimo jiné deprese, úzkosti, problémy v rodině, práci či ve škole, závislost na drogách nebo těžká traumata,“ vyjmenovává nutriční terapeutka Ing. Ivana Škarecká, Dis.
Nejlepším způsobem, jak proti záchvatům bojovat, je kontaktovat svého lékaře nebo jiného odborníka, který navrhne vhodnou léčbu. Možností je celá řada – psychoterapie, medikace i konzultace s nutričním terapeutem. „Pacient by se měl naučit jíst zdravě, vědět, jak vypadají správné porce, snažit se jíst tak, aby nemuselo docházet k dalším záchvatům,“ dodává Ivana Škarecká.
Neléčená porucha vede nejen ke zhoršení psychického stavu a izolaci od okolí, ale ohrožuje i fyzické zdraví. Může vyústit až v obezitu a s ní spojené komplikace, jako je například vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak nebo cukrovka.
Máte zkušenosti se záchvatovitým přejídáním? Jak proti němu bojujete?