Článek
I přímotopy se dají použít jako hlavní zdroj pro výrobu tepla, my se však zaměříme na ty, které poslouží jako doplňkové přitopení. Například k běžným radiátorům, podlahovému topení, kamnům na chalupě…
„Výhodou je vysoký výkon, malé rozměry a nízká hmotnost. Jeho nevýhodou může být vyšší spotřeba elektřiny,” uvádí Marek Ingr ze společnosti Euronics.
Na zem i na zeď
Elektrické přímotopy (dále jen přímotopy) jsou buď mobilní, staví se na zem, nebo se připevní na stěnu (existují i takové, které lze využít oběma způsoby). Jejich hlavními výhodami jsou rychlost výroby a distribuce tepla a komfort při obsluze.
„Přímotopy se připojují výhradně na přípojku střídavého proudu s napětím 220 až 240 V. Toto napětí je v našich domácnostech standardem. Všechny mobilní přímotopy mají zástrčku do běžné elektrické zásuvky.
Nástěnné přímotopy lze připojit na rozvodnou síť střídavého proudu. Ta má jasně daná pravidla, která jsou popsaná v návodu ke každému přístroji. Pevnou instalaci by měl zásadně provádět odborník,“ upozorňuje Pavel Janů z internetové nákupní galerie Kasa.
Jak to funguje
Klasickým příkladem přímotopu je konvektor. Když přístroj zapnete, nasaje chladnější vzduch, topné těleso uvnitř přímotopu ho ohřeje a do místnosti se vrací teplý vzduch. Přístroj může mít i ventilátor, pak je distribuce tepla ještě rychlejší. Přímotop začne hřát okamžitě, na maximální výkon se dostane během několika minut.
Samotné tělo přístroje se většinou vyrábí z kovu. Topné těleso je také z kovu nebo nověji z keramiky.
Jaký příkon
„Běžně se prodávají přímotopy s příkonem v rozmezí 500 až 3000 W. Pokud je vícestupňový, nabízí i možnost zvolení výkonu: například maximální příkon 2000 W a dva stupně výkonu – 1000 W a 2000 W,“ uvádí Pavel Janů. A přidává praktický příklad. Místnost o podlahové ploše asi 25 m2 zvládne vytopit přímotop s příkonem 2000 W. Současně záleží i na tom, jaký hlavní zdroj tepla používáte, jaká je orientace místnosti vůči světové straně a podobně.
Praktické funkce
Základní verze přímotopů fungují ve stylu „zapnu/vypnu“, jiné jsou vybavenější.
Nejčastěji jde o:
- Termostat – zajistí, aby se prostor zbytečně nepřetápěl (udržuje požadovanou teplotu v místnosti).
- Ochranu proti mrazu – představuje doplněk termostatu. Když teplota v místnosti klesne pod určitou úroveň, přístroj se sám zapne.
- Časovač mechanický nebo elektronický s displejem – dokáže zapnout přístroj v požadovaný čas, abyste například při návratu třeba z procházky vstoupili do už vyhřáté místnosti.
Kam s ním
Přímotopy můžete doma použít v obýváku stejně jako v koupelně. Pomineme-li omezení v podobě délky přívodní šňůry, je vhodné přístroj postavit volně, aby ho nic nezakrývalo (nábytek, závěsy).
Většina výrobců uvádí v návodech konkrétní doporučení včetně toho, jak daleko by měl přímotop umístěn od zdroje vody. Při nákupu sledujte takzvaný stupeň krytí, označuje se jako IP. „Do místností, kde hrozí přímý kontakt s vodou, musíte použít přímotop s IP 24, rozhodně ne nižší,“ zdůrazňuje Pavel Janů.
Levný na nákup, drahý na provoz?
Cena přímotopů se pohybuje od několika stokorun až do pár tisíc. Horší je to s účty za spotřebovanou energii. Ale i tu můžete předem odhadnout – vyjděte z ceny za elektřinu a příkonu přístroje. Například při uvažované ceně 4,80 Kč/kWh a příkonu 1000 W vás hodina topení vyjde na 4,80 Kč, u spotřebiče o příkonu 1500 W na 7,20 Kč a tak bychom mohli pokračovat.
„Ale pokud přímotopy jen nepřitápíte, naopak jsou vaším primárním topidlem, distributor elektřiny vám přidělí speciální sazbu s označením D45d. Díky ní budete 20 hodin denně čerpat elektřinu v takzvaném nízkém tarifu. Když vyjdeme z ceníků pro rok 2016, tak v této sazbě se průměrná cena pohybuje kolem 1,15 Kč/kWh,“ uvádí Tomáš Suchý z portálu Ušetřeno.
Rychlá dodávka komfortního tepla zkrátka něco stojí.
Máte doma přímotop? A kdy ho nejčastěji využíváte?