Předsudky stranou! Elektrošoky pomáhají při léčbě deprese tam, kde jiné prostředky selhaly

Elektrošoky neboli elektrokonvulzivní terapii (EKT) si lidé často spojují s drastickými scénami ve filmech – například ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem (1975), kde se metoda používala zejména jako trest. Ale i v tomto případě postava, kterou ztvárnil Jack Nicholson (85), po elektrošocích zůstává v pořádku, osobnost mu změnila až lobotomie provedená na konci filmu.

Při EKT vyvolá krátký puls elektrického proudu záchvat, který působí léčivě. U nás v 70. letech pomáhala léčit například herce Miloše Kopeckého (†73) či spisovatele Otu Pavla (†42).

Elektrošoky se používají od 30. let 20. století a stále nemají nejlepší pověst. Jak vysvětluje Jozef Buday, vedoucí lékař Neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky VFN v Praze, je to škoda, protože pro část pacientů jsou někdy jedinou možností.

Oproti minulosti je EKT bezbolestná, probíhá v celkové anestezii, je vysoce účinná a podařilo se významně snížit její rizikovost. Lékaři dříve při šocích nepoužívali anestezii ani myorelaxacia, což jsou látky uvolňující svaly.

„V průběhu záchvatu často docházelo ke zraněním, natržení svalu nebo zlomení kosti. Elektrický proud nebyl navíc žádným způsobem modifikovaný. Šlo o střídavý proud, který poškozoval nervovou tkáň. Dnes vše probíhá ve velmi krátké celkové anestezii, pacientovi navíc aplikujeme nitrožilně i uvolňující myorelaxans, a samotný záchvat tak není nijak dramatický,“ popisuje Jozef Buday.

Podle lékaře je dnes EKT běžnou součástí psychiatrické léčby a po celém světě ji ročně absolvuje přibližně milion lidí. Elektrošoky se nejčastěji používají u pacientů s těžkou depresí, u kterých nezabraly léky. V této souvislosti je třeba připomenout, že deprese není špatná nálada, ale vážná a často velmi těžko léčitelná nemoc, která likviduje životy lidí.

V Češku se EKT léčí zhruba 100 lidí ročně, 70 procent jsou právě pacienti s těžkou depresí. „Dále ji používáme u rezistentních psychotických onemocnění, jako je schizofrenie, a u pacientů se syndromem katatonie,“ uvádí přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN docent Martin Anders. Katatonie vzniká v důsledku onemocnění centrálního nervového systému, člověk nedokáže komunikovat a je ohrožený na životě.

Účinnost EKT je vysoká – až 85 procent. Výsledky mohou být patrné i po třech aplikacích, to znamená po týdnu léčby. U antidepresiv platí, že se na nástup účinku čeká až pět týdnů. A než začnou působit, může se stav nemocného ještě zhoršit, proto často musí být pod odborným dohledem, případně užívat další léky, které ho utlumí.

Po prvních elektrošocích, které probíhají v nemocnici, pacienti případně chodí na další dávky EKT ambulantně a postupně se intervaly mezi výkony prodlužují.

Samotná terapie trvá jen pár minut. Po konzultaci s lékařem se pacient položí na lůžko, je napojen na monitory a lékaři nepřetržitě sledují jeho EEG a EKG. Podají mu anestezii a uvolňující látky, následuje aplikace krátkého elektrického stimulu a samotný záchvat. Zhruba za 10 minut je již pacient schopen zcela adekvátně komunikovat a je plně orientovaný.

Nežádoucí účinky se odborníkům povedlo výrazně zredukovat a nejčastěji se tak projevuje jen krátkodobá mírná bolest hlavy a svalů. Strach není třeba mít ani z poruch paměti. „Co se týče obávaného vlivu na paměť, moderní EKT může způsobit poruchy krátkodobé paměti. Ty jsou však plně vratné. Projevují se zejména tak, že si pacienti občas nepamatují, co se stalo bezprostředně před výkonem a po něm. Poruchy dlouhodobé paměti jsou však v současnosti opravdu jen výjimečné,“ uzavírá Jozef Buday s tím, že i ty se téměř vždy napraví.

Těžká deprese je vážná nemoc, která se musí léčit. Ale u lehčích stavů záleží hodně na vás. Co pro sebe můžete udělat sami?