Hlavní obsah

Hysterka? Ne, citlivka! Jaké to je být nadměrně vnímavý?

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Vysoká citlivost může být darem i prokletím. Hypersenzitivní lidé mohou běžné situace prožívat mnohem intenzivněji než ostatní, což je vyčerpává a vzbuzuje stres. S čím dalším se běžně potýkají a jak se k tomu můžou postavit?

Článek

Hypersenzitivita neboli syndrom HSP (highly sensitive person, vysoce citlivý člověk) je definována jako snadná zranitelnost citů. Vlastnost poprvé pojmenovala klinická psycholožka Elaine Aronová, která studovala jedince, jež na většinu věcí v okolí reagovali citlivěji než jiní.

Hypersenzitivní se člověk už narodí, a přestože se o syndromu zatím moc nemluví, nejedná se o nic neobvyklého. Odhaduje se, že do této kategorie celosvětově spadá 15 až 20 procent populace.

Jak se projevuje zvýšená citlivost

Hypersenzitivní osoby vnímají různé podněty mnohem intenzivněji než ostatní, mohou je rozrušit hlasité zvuky nebo příliš jasná světla. Obojí v sobě kombinuje třeba sanitka, také pořady zobrazující násilí nebo hektické dny, kdy mají pocit, že musí utéci, schovat se a touží po klidu a samotě. Jednoduše řečeno je každý intenzivní podnět může vykolejit.

Nadměrně citliví lidé jsou neobyčejně vnímaví a často rozeznávají i ty nejjemnější detaily chutí, umění, hudby nebo vůní. Bývají také velmi empatičtí, protože si více uvědomují pocity lidí, kteří se kolem nich pohybují. „S tím jde mnohdy ruku v ruce zvýšená citlivost na kritiku a typické je vyhýbání se konfliktním situacím. To, co většinu lidí nechá klidnými, či to rychle přejdou, hypersenzitivní jedinec prožívá intenzivně ještě dlouho poté,“ říká psycholožka Alexandra Hrouzková.

Foto: Microgen, Shutterstock.com

Nadměrně citlivé lidi velmi rozrušují podněty, nad nimiž jiní jen mávnou rukouFoto: Microgen, Shutterstock.com

HSP se nedá diagnostikovat

Syndrom není klinickou diagnózou, proto je jeho rozpoznání složitější. Orientačně se dá určit s pomocí různých testů na internetu či v knihách nebo elektroencefalografií (EEG), což je diagnostická metoda užívaná k záznamu elektrické aktivity mozku na různé podněty. „Většina hypersenzitivních lidí dokáže svou citlivost sama rozpoznat na základě podrobnější analýzy sebe sama: Tedy podle toho, jak reagují na podněty, jak bývají unavení a co všechno v běžném životě vnímají,“ říká Alena Wehle, zážitková pedagožka a terapeutka.

Jak s nadměrnou citlivostí pracovat

Řada citlivých lidí bojuje s nepochopením, nízkým sebevědomím a kvůli výjimečné empatii a vnímání je pro ně náročné najít podporu v podobě kvalitní terapie. Podle doktorky Hrouzkové mnohdy pomůže už jen samo uvědomění, že může jít o hypersenzitivitu, což daným jedincům vysvětlí mnohé z vlastního chování a oni se díky tomu mohou konečně uvolnit.

Klíčové je přijmout sám sebe, respektovat vlastní výjimečnost a neignorovat specifické potřeby. Pomáhá projít si situace, kdy vám nebylo dobře a zamyslet se, jak byste reagovali, kdybyste věděli, že jste hypersenzitivní. „Největší výzvou vysoce citlivých je naučit se regulovat množství podnětů a sociální interakce tak, aby jim bylo dobře a nebyli zahlcení,“ říká Alena Wehle.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Hypersenzitivní lidé špatně snáší jakoukoliv kritiku, potřebují pochopeníFoto: fizkes, Shutterstock.com

Hypersenzitivita jako dar

Hypersenzitivní lidé jsou často velmi kreativní a může jim pomoci i rozvíjení těchto přirozených vloh v oboru, který jim svědčí nejvíce – ať už se jedná o hudbu, psaní, malování nebo třeba vaření či pečení.

Když se svou podstatou nebojují, ale využijí ji jako schopnosti všimnout si jemnosti každodenních dní, mohou se z nich stát velmi spokojení lidé, kteří mají jedinečný dar učinit šťastnými i ostatní. Vrozená empatie a schopnost naslouchat z nich dělá věrné a spolehlivé společníky.

Načítám