Předčasný porod bolí nejvíc na duši

Rodina, které se narodí velmi předčasně dítě či dítě s postižením, se nachází v náročné situaci, kterou nikdo nečekal a nikdo si ji nepřál. V takové rodině se podstatně mění hodnoty, potřeby a někdy i role jejích členů. Své o tom ví Hana Píšová, které se před pěti lety narodila extrémně nedonošená dvojčata. Před pěti lety zažívala nelehké období, nyní sama pomáhá lidem s podobným osudem.

„K založení nadačního fondu mě dovedla osobní zkušenost. Naše děti se narodily předčasně ve 24. týdnu. Jejich porodní váha byla 680 g a 700 g. První 4 měsíce svého života strávily v inkubátoru. První roky byly ve znamení lékařských vyšetření, každodenního cvičení Vojtovy metody, neustálé nejistoty, jak se budou vyvíjet, jaká kvalita života je čeká. Moc dobře vím, čím si lidé v této situaci prochází. Jaká je to psychická, finanční, časová zátěž pro celou rodinu. Jak jsme na začátku tápali, kam a na jakého lékaře se obrátit. My jsme náš boj vyhráli. Chci se pokusit pomáhat lidem s podobným osudem,“ říká Hana, která před dvěma lety založila se svou kamarádkou Markétou, matkou pěti dětí, Nadační fond pro předčasně narozené děti a jejich rodiny.

Jsme jediný nadační fond v oblasti předčasně narozených dětí, který pomáhá přímo rodinám s konkrétními potřebami. Pomáháme například s úhradou cestovného maminkám, kterým se předčasně narodí miminko, a které často dojíždí měsíce za hospitalizovaným dítětem i stovky kilometrů. A to je jen jedna z oblastí, kde pomáháme,“ vysvětluje Hana, která se maminkám v podobné situaci snaží dodat i trochu naděje. Sama si prošla těžkým obdobím, které poznamenalo její psychiku.

Jen za poslední rok pomohl fond minimálně dvaceti rodinám a rozdělil téměř milion korun. Dále pomáhá s úhradou speciálních rehabilitací, s pořízením zdravotních pomůcek pro postižené děti, které se narodily předčasně, či s pořízením speciální stravy.

„V současné době řešíme konkrétní potřeby maminek a rodin. Věříme ale, že se nám podaří získat v budoucnu dostatek prostředků, abychom mohli poskytovat rodičům i služby, jako je pomoc psychologa či rehabilitační pracovnice, která by v prvních dnech pomáhala mamince přímo v rodině,“ dodává Hana.

„Jako primář neonatologie v UPMD Podolí jsem měl Hanina dvojčata po celou dobu jejich hospitalizace v péči. Když za mnou koncem roku 2012 přišla Hana s myšlenkou pomáhat finančně rodinám s předčasně narozenými dětmi, měla mou podporu. Touto problematikou se totiž jiný fond či nadace nezabývají. Současná podpora plyne do vybavení neonatologických center, ale žádná organizace přímo finančně nepomáhá rodinám předčasně narozených dětí. Ty se často ocitají ve velmi složité finanční i psychické situaci, čehož jsem při své profesi každodenním svědkem,“ říká doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA, primář novorozeneckého oddělení UPMD Praha, předseda správní rady nadačního fondu, která rozhoduje o formě a výši pomoci.

Haniny děti měly obrovské štěstí. Jsou to naprosto zdravé, veselé a živé děti. Chodí do školky, jezdí na kole, lyžují. „Kdo si podobnou životní cestou neprojde, nepochopí,“ říká Hana.

„Ta obrovská úzkost na začátku, dlouhodobá nejistota, čekání na každý výsledek lékařského vyšetření. To vás poznamená na celý život. A pak ta nesmírná radost a úleva, že děti, které na začátku měly mizivé šance na přežití, udělaly ve dvou letech své první krůčky, to se nedá popsat. Jsem ráda, že díky skvělým lidem, kteří se mnou do toho šli, můžeme pomáhat a dodávat rodičům naději. Díky svým dětem jsem našla ten pravý smysl života. Díky malým, velkým bojovníkům…“ Tak se totiž právem říká předčasně narozeným dětem.