Pravda o kávě: Víte, kolik šálků denně pomáhá a kdy už je to nebezpečné?

Káva je nejen voňavá a mimořádně chutná, ale navíc obsahuje řadu potřebných živin, jako je například draslík, fosfor, železo, vláknina či antioxidanty. Komplikaci ovšem představuje kofein – látka, o které se vedou diskuze již řadu let, a to zejména proto, že způsobuje závislost. Tělo si na něj postupně zvykne a bez pravidelné dávky nedokáže správně fungovat. I přesto je káva považovaná za prospěšnou: důležité je množství.

Kofeinu byste denně neměli přijmou víc než 400 mg, což odpovídá třem až čtyřem šálkům kávy – zhruba. „Obsah tohoto stimulantu v kávě závisí na druhu a způsobu její přípravy. Za smrtelnou dávku se považuje deset gramů čistého kofeinu, což je asi sto šálků,“ upozorňuje zakladatelka a lektorka Pro Fit Institutu MUDr. Ing. Tereza Hodycová a dodává, že nebezpečnost kofeinu závisí na toleranci daného člověka.

Káva v tom není sama. Mezi další zdroje kofeinu patří čaj, kakaové boby, kolové a energetické nápoje. Sice ho obsahují méně (v šálku černého čaje je zhruba 25 až 80 mg), ale riziko závislosti je v případě nadměrné konzumace stejné.

„Při nepřekročení denní dávky kofein zvyšuje energii, koncentrovanost, sportovní výkonnost, snižuje pocit únavy a ospalosti. A může zlepšit i peristaltiku střev,“ uvádí výživový poradce Karel Kolpek.

Nejnovější studie prokázaly, že lidé, kteří si kávu pravidelně dopřávají, ale nepřehánějí to s ní, mají zdravější játra, menší riziko nemocí trávicího či oběhového ústrojí a nižší hodnoty glukózy. A to není všechno. „Ukazuje se také její pozitivní vliv při prevenci civilizačních onemocnění a díky vysokému obsahu antioxidantů snižuje riziko Alzheimerovy choroby či demence,“ komentuje Tereza Hodycová.

Nedokážete si svůj den představit bez více než čtyř šálků kávy a většinou jí vypijete víc? Pak je velmi pravděpodobné, že jste si na kofeinu vypěstovali závislost. Když si svůj oblíbený nápoj nedáte v čase a v množství, na jaké jste zvyklí, objeví se abstinenční příznaky – neklid, úzkost, poruchy spánku, bolesti hlavy či nesoustředěnost. Že to není pravda? Zkuste kafíčko na dva dny vynechat a uvidíte.

Pravidelné vysoké porce kofeinu se mohou podepsat na vašem zdraví. „Při přehnané konzumaci káva překyseluje, odvodňuje a způsobuje zdravotní komplikace, mezi které se řadí například dehydratace organismu a zvýšený tlak,“ říká Karel Kolpek. U citlivějších jedinců se dostavuje také pálení žáhy nebo průjem.

Je možné se závislosti na kofeinu v kávě zbavit a držet pak její konzumaci v rozumné míře? Určitě ano. Radikální omezení ze dne na den nemusí být pro každého – abstinenční příznaky mohou být velmi nepříjemné. Proto se doporučuje snižovat dávky postupně, nejprve zhruba o půl šálku denně.

Souběžně s tím pijte více čisté vody – únava bývá totiž často spojená s dehydratací. Jsou-li pro vás chvíle nad voňavým hrnečkem jakýmsi rituálem, nahrazujte ji bezkofeinovou variantou, popřípadě jinými nápoji. Vhodnou alternativou je například melta z praženého obilí a čekanky. Za zmínku stojí také ajurvédská káva, jejímž základem jsou různé druhy bylinek sloužící k harmonizaci těla.

K úspěšnému odvykání přispěje rovněž správná skladba jídelníčku. Příliš tučná a těžká jídla, obsahující hodně jednoduchých cukrů, zatěžují trávení, a abstinenční příznaky v podobě únavy či bolesti hlavy se tak ještě zhoršují.

Únavu z nedostatku kávy může paradoxně snížit sportovní aktivita. Přestože vás to bude pravděpodobně stát zpočátku hodně přemáhání, pravidelný pohyb nevynechávejte, budete se po něm cítit lépe.

Patříte mezi závisláky na kávě? Je kofein vaše droga?