Pravda, která bolí: Většina lidí nežije se svou osudovou láskou!

Člověk by řekl, že když už si někdo někoho vezme, případně s ním žije v dlouhodobém vztahu, je přesvědčený o tom, že důvodem není nic jiného než pravá a skutečná láska. Jenže se ukazuje, že až příliš často tomu tak není.

V průzkumu, který zastřešila společnost Siemens a zveřejnil ho britský deník Daily Mail, celých třiasedmdesát procent dotázaných uvedlo, že se svým současným partnerem si začali vlastně jen proto, že ta opravdová láska jim jaksi proklouzla mezi prsty, prostě nevyšla. A šestačtyřicet procent bez jakýchkoli pochybností řeklo, že by svůj protějšek klidně opustili, jen aby mohli být se svou životní láskou. Velmi překvapivé ale bylo zjištění, že muži jsou v tomto směru vůči svým partnerkám mnohem loajálnější. Celých sedmatřicet procent z nich řeklo, že by manželku či partnerku neopustili a osudové lásky se raději vzdali.

Poměrně šokující bylo i to, že čtvrtina z dvou tisíc dotazovaných lidí se přiznala k tomu, že alespoň jednou za život byli zamilovaní do dvou lidí současně. A sedmnáct procent dotázaných uvedlo, že svou životní lásku potkalo v době, kdy žili s někým jiným ve vážném a dlouhotrvajícím vztahu.

Průzkum se zabýval láskou i v obecném měřítku. Jednou z věcí, o které se autoři studie zajímali, bylo i to, kolikrát se člověk za život bezhlavě zamiluje. Z odpovědí lidí vzešlo, že tu opravdovou bláznivou lásku zažije průměrný člověk dvakrát za život. A jednou za život si pak typický dospělý projde velkým milostným zklamáním, které hodně bolí. Pravda ale je, že jeden z dvaceti lidí si během svého života zlomené srdce léčí víc než pětkrát.

Dospělý člověk se pak prý většinou poprvé zamiluje zhruba v devatenácti letech, a než potká toho pravého partnera pro život, prožije si asi pět jakýchsi testovacích vztahů. A podle šedesáti procent účastníků průzkumu stačí deset týdnů na to, abyste zjistili, zda je váš protějšek ten pravý či ta pravá.

Tak trochu smutným faktem je, že celých pětasedmdesát procent dotázaných přiznalo, že svůj postoj k lásce a vlastně i definici lásky pozměnili s postupujícím věkem. Je ale asi logické, že čím jsou lidé starší a zkušenější, mizí růžové brýle a realita je zřetelnější.

Pozitivní však je, že i lidé, kteří nežijí ve vztahu se svou osudovou láskou, přiznávají hluboké city ke svému současnému partnerovi a vztah nazývají láskou.

Jak jste na tom vy? Je váš partner i vaší osudovou láskou?