Pozor na závislost na práci. Může vám zničit vztahy i zdraví!

Moderní doba má rychlé tempo a to platí i o práci. Podnikatelé se musejí ohánět, aby uspěli, na zaměstnance jsou často kladeny vysoké nároky, v některých firmách existuje osmihodinová pracovní doba jen na papíře.

Večery pak často trávíte s notebookem na klíně, místo s partnerkou či partnerem v náručí. Je to opravdu nutné? Dejte si pozor, hranice mezi pracovitostí a závislostí na práci může být opravdu tenká.

„Dříve jsme spolu dělali plno věcí, chodili do kina, sportovali, večeřeli v restauracích, ale v poslední době nechodíme nikam. Manžel sedí neustále u notebooku, bez telefonu nedojde ani se smetím a o společné dovolené si můžu nechat tak akorát zdát,“ vypráví trochu smutně, ale i rozzlobeně pětatřicetiletá Hanka a dodává: „Máme skvělé děti a mohli bychom si s nimi užívat spoustu radosti, ale nemá na nás čas ani náladu. Nebaví ho už ani sex. Nechápu, kde ta změna nastala. Vždyť nám utíkají nejlepší roky života!“

A bohužel není jediná. Vztahů rozpadajících se proto, že se partneři vzájemně odcizili, mimo jiné kvůli tomu, že jim na sebe přes samou práci nezbýval čas, neustále přibývá. Když se práce stane důležitější než partnerka, rodina, děti, přátelé a v neposlední řadě i vlastní zdraví, jedná se o workoholismus.

Ne nadarmo pojem workoholismu připomíná slovo alkoholismus. Je složeno z anglického slova „work = práce“ a zbylá část je odvozena právě od slova „alkoholismus“. Jinými slovy, jde o regulérní závislost. Poprvé tento pojem použil v 70. letech 20. století americký psycholog Wayne Coates, který uvedl, že „workoholikem je ten, jehož potřeba práce se stala nekontrolovatelnou a může vážně ohrožovat jeho zdraví, osobní život, mezilidské vztahy a celkové společenské chování jedince.“

Mít chuť do práce je přece pozitivní vlastnost, proto je někdy těžké mezi pracovitostí a závislostí najít hranice. Workoholik není ten, kdo pracuje víc než ostatní, ale ten, kdo nedokáže odpočívat a má problém si od práce oddechnout. „Rysy, na jejichž základě lze diagnostikovat workoholismus, jsou v zásadě dvojího druhu – fyzické a psychické,“ vysvětluje psychiatrička Andrea Mašková.

„Takoví lidé trpí často nespavostí, bolestmi hlavy, obvyklé jsou i žaludeční problémy či impotence. Často trpí úzkostí a depresemi, jsou náladoví a podráždění. Nedokážou se soustředit a už vůbec ne odpočívat nebo mít z něčeho radost. Vzácná není ani kombinace se závislostí na lécích, nikotinu nebo alkoholu, častá je zvýšená konzumace různých stimulačních látek, zejména kofeinu,“ dodává odbornice.

Workoholismus postihuje častěji muže než ženy, a stejně jako v případě jiných závislostí si toho, že je něco špatně, nejdříve všimne nejbližší okolí. Stejně jako u každé jiné závislosti, i u workoholismu je boj náročný a platí pravidlo, že hlavně musí chtít ten, kdo je závislý nebo mu závislost hrozí.

Psychiatr Jan Cimický shrnuje principy, jak se závislostí na práci bojovat, do následujících bodů:

Tak co, netýká se to i vás?