Poznáte infarkt? Pozor dejte na nenápadné příznaky

Infarktem jsou nejvíce ohroženi muži nad 50 let a ženy nad 60 let – to, že se u žen objevují problémy se srdcem později než u mužů, je také důvod, proč častěji nemoci podlehnou. Jsou starší a starší srdce a tělo se s nemocí hůře vyrovnává.

Prvotní výhoda, kdy cévy a srdce chrání ženské pohlavní hormony, tak mizí. Ženy navíc takové prudké zhoršení tlaku nečekají a podceňují ho. Řada z nich totiž měla až do menopauzy zcela normální nebo i nízký krevní tlak, a tak své problémy neřeší, mnohdy o nich dokonce ani neví.

Proč je tlak tak důležitým faktorem pro vznik infarktu, ale třeba i mozkové mrtvice? Pokud totiž v cévách a srdci proudí krev rychleji a pod větším tlakem, je větší riziko, že něco „praskne“.

Při infarktu sice nerozhodují minuty jako u mozkové mrtvice, ale i tak je třeba jednat rychle a hlavně zavolat na linku 155. Je to lepší, než nemocného vozit do nemocnice autem. Sanitka přijede dříve a lékaři mu mohou pomoci ještě u vás doma.

Co by vás mělo varovat? Klasickým příznakem infarktu je krutá tlaková, tupá, palčivá bolest za hrudní kostí. Problémy obvykle přetrvávají déle než 20 minut, člověk je unavený, schvácený, potí se a je neklidný. Bolest se někdy šíří do krku, ale třeba i do čelisti. Někteří cítí i bolest v zádech.

Podle některých lékařů je problémem také to, že u žen má častěji infarkt netypické příznaky – někdy jen velkou únavu. U mladších lidí se může projevit nevolnost, zvracení, závratě, mdloby či nechutenství. Asi u deseti procent lidí proběhne selhání srdce skrytě. Od prvních příznaků by nemělo uplynout více než pár hodin. Poté je složité znovu zprůchodnit cévy.

Podrobněji o tom, jak vypadají příznaky infarktu, čtěte zde

Co můžete udělat do doby, než přijede záchranka, vy? Pravděpodobně vás bude navigovat dispečer záchranné služby. Je-li postižený při vědomí, posaďte ho, tato poloha tolik nezatěžuje srdce. Otevřete okno, bude se mu lépe dýchat. V případě, že srdce selže (nenahmatáte tep), začněte s masáží srdce a vytrvejte až do příjezdu záchranky.

Lékaři po prokázání infarktu provedou takzvanou angioplastiku a implantaci stentu do srdeční tepny, případně jen rozpustí krevní sraženinu. O něco složitější je srdeční bypass, kdy se zjednodušeně řešeno přemostí zúžený úsek srdeční tepny pomocí zdravé tepny z jiného místa v těle. Dále je třeba užívat léky, většinou celoživotně.

Nejdůležitější je vyšetření EKG, které zjistí změny na srdci. Echokardiografické vyšetření (ECHO) zase ukáže, zda funguje správně srdeční sval, či nikoli. Koronarografie pak zobrazuje, jak v cévách proudí krev a zda nevznikají nějaké potíže vedoucí k jejich následnému ucpání.

V důsledku infarktu myokardu může dojít k oběhové zástavě kvůli fibrilaci srdečních síní. Velký rozsah infarktu zase může vést k nebezpečnému zpomalení činnosti srdce, takže tělo není dostatečně zásobováno okysličenou krví. Všechny tyto stavy vyžadují hlavně rychlý lékařský zásah.

Každý kilogram dolů znamená určité snížení rizika infarktu. Stejně tak pomůže vzdát se kouření, správná strava, která má vliv na hladinu cholesterolu, a pohyb. Fyzická aktivita posílí svaly těla, ale i svaly srdce.

Důležité jsou však i pravidelné kontroly u lékaře, který by měl také vědět o tom, zda jste sklony k nemocem srdce a cév nezdědili. Kromě toho může odhalit první potíže a hlavně zjistit vysoký krevní tlak, který je největším rizikovým faktorem vzniku infarktu. Proto je tak důležité si ho měřit doma.

Chraňte své cévy, stárnou rychleji než vy!