Pouhý strach z řízení, anebo už fobie? Poznejte, zda se i vás netýká amaxofobie

Amaxofobií neboli iracionálním strachem z řízení či z představy, že budou muset usednout za volant, trpí podle odhadů celosvětově až 33 % lidí. „Nejedná o obavy s reálným podtextem, ale o přehnanou, zkreslenou a nekontrolovatelnou úzkost, která znemožňuje normálně řídit nebo cestovat autem, a omezuje tak život i v jiných oblastech,“ upřesňuje Juliana Zmrhalová, psycholožka z online poradny Mojra.

Ti, kteří právě obdrželi řidičský průkaz, jsou za volantem pochopitelně většinou nervózní. Stres, který jim řízení zpočátku působí, ale většinou zkušenostmi překonají, i když se to nepodaří vždy. Asi ve 3 % případů se u začínajících řidičů prvotní nervozita rozvine právě v amaxofobii, jiní se za volantem zkrátka nikdy nebudou cítit dobře, i když žádnou fobií netrpí.

Fobie se ale může rozvinout i u zkušených řidičů, kteří za volantem zažili nějakou úzkostnou epizodu, typicky nehodu: nejprve se začnou vyhýbat místu, kde se neštěstí přihodilo, později se začnou vyhýbat i řízení, často s ním skončí úplně. Podle statistik je právě tato skupina mezi amaxofobiky nejpočetnější. Podobně může zapůsobit i otřesný zážitek, který zakusíte v pozici neřidiče, třeba na místě spolujezdce nebo přihlížejícího.

Náchylnost k fobiím je do určité míry dána také geneticky. V neposlední řadě pak úzkosti zvyšuje také nevhodné chování okolí, třeba ironické poznámky na řízení dotyčné osoby, u žen také rozšířený stereotyp, že jsou horší řidičky než muži. I to může přispívat k faktu, že odbornou pomoc s fobií z řízení vyhledávají více ženy (navíc muži si psychické potíže přiznávají obtížněji).

Amaxofobici si podvědomě vytvářejí katastrofické scénáře, v něž může vyústit i pohodová situace na vozovce. To je stresuje, upadají do úzkostných stavů, kdy se bojí smrti, bolesti, strachují se o zdraví svých blízkých (kteří s nimi například sedí v autě) či že někoho přejedou.

„V takových chvílích se amaxofobie – stejně jako většina fobií – projevuje nastupujícími záchvaty paniky, potížemi s dýcháním, zrychleným tepem a ztrátou racionálního uvažování,“ popisuje psycholožka a koučka Daniela Kolomazníková.

Podle závažnosti poruchy se člověk řízení buď vyhýbá, nebo nejezdí vůbec. Může mít i obecně strach z jízdy autem, což ho omezuje na volném pohybu. Tím vším trpí jeho sebevědomí, nemocní jsou frustrovaní, připadají si neschopní, méněcenní. Důsledkem toho se uzavírají do sebe, trápí je úzkosti a deprese. V mírných formách jsou nemocní schopni řídit, ale pouze na silnicích, které dobře znají. Jakmile se vydají za jejich hranice, dostaví se typické symptomy.

„Silná amaxofobie může vést až k tomu, že se dotyčný začne vyhýbat veškerému cestování, začne se uzavírat doma a postupně domov neopouští. To s sebou nese další vedlejší efekty, jako je desocializace a vše spojené s izolací doma,“ popisuje Daniela Kolomazníková.

Pomoc závisí na tom, jak silná amaxofobie je. Pokud je výrazná, trénink s instruktorem autoškoly nebo někým blízkým nestačí. Je třeba navštívit odborníka, který má dostatek nástrojů pro řešení této situace.

„Vybraný psychoterapeutický přístup někteří odborníci kombinují s hypnoterapií. Ta mnohdy zefektivní spolupráci tak, že lze zlepšení či úplné vyřešení potíží pozorovat během pár týdnů,“ říká Alexandra Hrouzková, psycholožka, psychoterapeutka a Členka ČAP.

„Velmi účinná je v tomto směru kognitivně begaviorální terapie, v některých případech se kombinuje psychoterapeutická pomoc s léky na uklidnění či proti úzkosti,“ říká Daniela Kolomazníková s tím, že vždy záleží na daném klientovi.

Dobrá zpráva je, že léčba amaxofobie nemusí být zdlouhavá ani náročná, na druhou stranu ne vždy se ji podaří plně zbavit. Terapie ale dokáže zmírnit projevy tak, aby byl pacient schopen cestovat.

Co děsí jednotlivá znamení horoskopu? Kdo má jakou fobii?