Když jídlo bolí! Tohle jsou nejčastější příznaky potravinové alergie

Je pro vás jídlo zdrojem nemilých pocitů, bolestí a celkových trablů? Pak vám něco ve stravě nesedí a třeba i škodí. Jenže co to znamená? Může jít o alergii, nebo o intoleranci (nesnášenlivost).

Potravinová intolerance je metabolická porucha – tělo není schopné vyrobit dostatečné množství látek, obvykle enzymů, které danou potravinu zpracovávají. Příznaky nebývají extra závažné (nejčastěji nevolnost, bolest břicha či průjem) a závisejí na zkonzumovaném množství.

Naproti tomu potravinová alergie je reakce imunitního systému – k jejímu vyvolání stačí velmi malé množství alergenu a může bezprostředně ohrozit život. „Projevy mohou být doslova jakékoli. Nejvíce, a to v šedesáti procentech případů, bývá postižen trávicí trakt, dále kůže a dýchání. Někdy způsobí až anafylaxi – akutní reakci, kdy je zasažen i kardiovaskulární systém, takže dochází k poruchám prokrvení, kolapsu až šoku,“ vysvětluje alergolog Martin Fuchs z ambulance Immunoflow v Praze.

Nejčastěji laici zaměňují alergii a intoleranci v případě kravského mléka a také si často pletou alergii na lepek s celiakií (v zásadě autoiminutní choroba střev). To je ovšem nebezpečné. Alergie totiž obvykle nedovolí bez komplikací pozřít ani stopové množství alergenu, zato u nesnášenlivosti se míra tolerance u liší. Například intolerance laktózy automaticky neznamená vyřazení veškerých mléčných výrobků. Jde-li navíc o intoleranci, která se objevila v důsledku užívání léků či střevních onemocnění, po zhojení střevní sliznice se tvorba potřebného enzymu znovu obnoví.

Velmi módní je odmítání laktózy a lepku zdravými lidmi, ale podle odborníků si spíše škodí – tělo si odvykne a po opětovném zařazení se mohou objevit zažívací obtíže. Zdravý člověk je schopný obě látky bez problémů strávit.

Proč je dobré alergii odhalit včas? Kromě toho, že může jít během chvíle o život, tak její projevy mohou být nečekané a hodně vám znepříjemňovat život. Víte třeba, že „od jídla“ můžete mít zánět močového měchýře nebo bolavé klouby?

U alergií hraje velkou roli dědičnost, ale důležitá je rovněž výživa v útlém věku. „Osmdesát procent těchto alergií se projeví již v dětství,“ upozorňuje Martin Fuchs. Z pohledu prevence je v prvních čtyřech měsících života důležité dítě kojit. A kdy začít zařazovat potencionální alergeny? Dříve se termín oddaloval nejméně na druhý rok života, dnes se naopak první konzumace doporučuje už mezi čtvrtým a šestým měsícem.

U dítěte existuje naděje, že dojde k tzv. alergickému vyhasínání, kdy vlivem postupného vyzrávání enzymatické a imunologické výbavy veškeré obtíže vymizí. Zato v dospělosti se potravinové alergie často projeví v rámci takzvaných zkřížených reakcí. „Například břízový alergik – potažmo lískový –, který má mnoho let alergickou rýmu v době květu jarních stromů, začne mít obtíže po kousnutí do jablka, broskve, třešně, mrkve, lískového oříšku,“ říká alergolog.

Máte pocit, že vám skutečně škodí něco z toho, co jíte? Odhalení problémové potraviny může být běh na dlouhou trať. Pod dohledem alergologa či imunologa budete sledovat příznaky, složení pokrmů, množství či čas mezi jídlem a nástupem reakce. Situaci ztěžuje i fakt, že mnohdy se alergie objevuje pouze po konzumaci syrových potravin a při tepelném zpracování se obtíže nedostavují.

„Někdy není odhalení alergenu vůbec jednoduché, často jich je hned několik a mnohdy na ně ani neexistují specifické krevní, kožní či expoziční testy,“ varuje Martin Fuchs. Člověk tedy může být alergický v podstatě na cokoli. Nejčastěji se ovšem objevují reakce na takzvanou velkou osmičku: vejce, ořechy, ryby, korýši, pšenice, sója, burské ořechy a kravské mléko.

Bohužel zatím neexistují léky, které by příčinu potravinové alergie (a ani intolerance) řešily: dostupná jsou pouze léčiva mírnící projevy. Hlavní je dieta. U intolerance se doporučuje po nějaké době potravinu opět v malém množství zařazovat – možná se trávení upraví. U alergie je to však jinak! „Vyhýbejte se alergenům, pokud je to možné. Užívejte předepsané léky. A informujte nejen lékaře, lékárníky, ale i své blízké za účelem zvládnutí nenadálých alergických projevů,“ připomíná prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

Musíte se vyhýbat nějakým potravinám kvůli alergii nebo nesnášenlivosti?