Potratila jsem a můj přítel to (ne)zvládl!

Alice žila se svým přítelem několik let, začali uvažovat o miminku, a když Alice otěhotněla, byli oba šťastní. „Jenže pak jsem zničehonic o dítě přišla. Šlo to velmi rychle, jednoduše ultrazvuk ukázal, že mu přestalo bít srdíčko,“ popisuje Alice. Ta byla samozřejmě zdrcená a nešťastná, ovšem od partnera se žádné velké pomoci nedočkala. „Vůbec o tom nemluvil, nechtěl to řešit. Nenutila jsem ho, protože jsem si říkala, že ho to taky hodně mrzí a je to jeho způsob, jak se s tím vyrovnat,“ říká Alice.

Tomu, že se k ní partner chová odtažitě a rozhodně ne tak mile jako dřív, nechtěla přikládat velký důraz. „Navíc jsem brzy otěhotněla podruhé, takže najednou bylo vše zase krásné. Opět jsme se těšili, plánovali a chystali se na rodičovství,“ vypráví Alice. Jenže ani druhé těhotenství nedopadlo dobře, Alice opět o miminko přišla, tentokrát dítěti srdíčko ani bít nezačalo. „A v té chvíli začalo peklo. Přítel se mnou absolutně nekomunikoval a atmosféra u nás zhoustla tak, že mi nakonec vyčetl, že jsem neschopná a nejsem plnohodnotná žena, protože nedokážu donosit jeho dítě,“ vzpomíná Alice, která se v tu chvíli sebrala a od partnera odešla. Jak se cítila, když dvakrát po sobě přišla o dítě a ještě k tomu o přítele, není asi nutné popisovat.

Dnes ale Alice žije s jiným mužem, který jí ukázal, jak se v krizové situaci chová skutečný chlap. „S Honzou jsem si bohužel prošla podobně bolestnou zkušeností, jako s předešlým partnerem. Otěhotněla jsem s ním a brzy jsem opět potratila. To, jak se ke mně ale Honza choval, jak byl milý, jak mě utěšoval a byl mi ve všem oporou, bylo neskutečné,“ říká Alice. „Honza mi říkal, že o nic nejde, že to budeme zkoušet a že se to jednou jistě podaří. A dokonce mluvil o adopci s tím, že ať už to dopadne jakkoli, z nás prostě rodina jednou bude,“ popisuje Alice. Nic z toho ale nakonec nebylo potřeba. Alice znovu otěhotněla, miminko úspěšně donosila a dnes mají s Honzou krásného a zdravého chlapečka.

Je jasné, že potrat je bolestný zážitek nejen pro ženu, ale i pro jejího partnera. Oba dva se na rodičovství těšili a v případě potratu oba prožívají pocity smutku, ztráty a zmaru. „Záleží samozřejmě na psychické odolnosti každého jednotlivce, ale ženy se navíc mnohdy potýkají i s pocity viny, že nebyly schopné dítě v sobě udržet. Jejich partneři mohou mít zase pocit, že jako muži zklamali,“ říká kouč partnerských vztahů Lenka Černá.

Ale i když to není zcela spravedlivé, protože ztrátou procházejí oba, od mužů se očekává, že budou partnerce v tu chvíli oporou. „Žena v tu chvíli potřebuje od svého partnera jediné, a to podporu a lásku. Pochopení bolestivých emocí, něhu a pocit, že vedle ní někdo stojí,“ popisuje Lenka Černá z portálu Mujvztah.cz. Naopak potlačování emocí, odmítání o ztrátě mluvit, jakékoli soudy a úvahy nad tím, kdo za to může, nejsou na místě. Ty žádné ženě, která právě přišla o dítě, nepomohou!

Tip redakce:I ženy, které podstoupily interrupci dobrovolně, se necítí vůbec dobře. Co prožívají, se dočtete v článku Co cítí ženy po potratu?.

Zní to sice hrozně, ale i takto smutný zážitek, je přece jen k něčemu dobrý. Jde o vysoce emoční a náročnou situaci, na níž je velmi snadno zjistitelné, jak je vztah daných dvou lidí kvalitní. „Když to muž ustojí a je ženě podporou, je to do jisté míry znamení toho, že může být otcem. Je to i zkouška toho, jak je schopen zvládat stresové a krizové situace, které se v průběhu života samozřejmě objeví v každém vztahu,“ upřesňuje Lenka Černá.

A pokud neúspěšné těhotenství muž neustojí, tak jako například první partner Alice, značí to pravý opak. „Primárně to ukazuje na to, že je vztahově neinteligentní a také dost hrubý,“ potvrzuje Lenka Černá. Podle ní by si žena v takové chvíli měla položit následující otázky a také si na ně pravdivě odpovědět:

Pokud jsou odpovědi negativní, není v podstatě, co řešit. Jakkoli je to bolestné, je třeba si přiznat pravdu. „Může to ukázat, že tenhle muž nebude dobrým otcem pro vaše dítě. A v tom případě je lepší se poohlédnout po někom jiném, i za cenu, že budete matkou až za pár let,“ dodává Lenka Černá.

Vaše dítě si přece zaslouží skvělého otce, na kterého se můžete spolehnout nejen vy, ale i vaše společné dítě!

Tip redakce:Je váš partner skvělý otec? Skvělé! Ale k vám se nijak extra nechová? Co dělat, když jako partner selhává se dočtete v článku Špatný manžel, dobrý otec. Odejít, či zůstat?.

Řešily jste někdy podobný problém? Přišly jste o dítě? Jak se zachoval váš partner?