Posedlost sexem! Poznáte, kdy už to není v pořádku?

„Hypererotismus, tedy zvýšený zájem o sex, označujeme u žen jako nymfomanii, u mužů satyriasis,“ popisuje sexuolog Zlatko Pastor s tím, že je velice těžké stanovit horní hranici sexuální normy.

„Některé zahraniční klasifikační systémy hypersexualitu za chorobu vůbec nepovažují. Definovat hypersexualitu je proto obtížné. Možná je hypersexuální ten, kdo si sexu užívá více než vy,“ uvádí zmíněný odborník s dodatkem, že jiní kvalifikovaní experti ji na základě odlišných popisů označují jako nadměrnou či obtěžující potřebu sexuálního vybití, které narušuje partnerské vztahy a nutí postižené k frekvenci partnerských nebo autoerotických aktivit ztěžujících sociální či profesionální funkce. Jak to vypadá v praxi?

„Nejdřív jsem volal na erotické linky jednou, dvakrát během pár dní. Pak už to bylo každý den. Někdy i několikrát. Masturboval jsem u toho a nic neřešil,“ anonymně popisuje osmatřicetiletý muž, který si uvědomil, že má problém, až ve chvíli, kdy uviděl faktury za telefon.

„Stovky, pak tisíce. Nakonec mi přišlo, že mám zaplatit 20 tisíc. V ten moment jsem si řekl, že s tím vším musím skončit, než přijdu na mizinu. Vyhledal jsem pomoc sexuologa a už čtyři měsíce k němu docházím. Musím říct, že se mnohé změnilo,“ krčí rameny muž, jehož touha ho uvedla i do dluhů. Příště na jeho místě může být váš partner, soused nebo bratr. Že byste to ihned poznali?

Ne každá sexuální úchylka je posedlostí. Jak říká sexuální psycholog Petr Weiss, určitě nelze říci, že chorobná hypersexualita začíná tam, kde člověk potřebuje sexuální vybití třikrát nebo snad pětkrát denně, takovéto kvantitativní vymezení není možné.

Ona posedlost se pozná právě až tak, že dotyčný či dotyčná používá sexu jako náhrady běžných, zdravých vztahů s ostatními. Projevuje se jako ostatní závislosti – ztrátou kontroly nad vlastním sexuálním chováním. Tato fáze se může střídat s obdobím relativního klidu. Ten však střídají úniky od reality, které postupně získávají vtíravý charakter.

U sexem posedlého člověka (může to být muž i žena) dochází ke změnám nálad, což se odráží i na jeho jednání s okolím. A jak je to s „formami“ tohoto chování? Sex samotný, nebo zmíněné erotické linky, nejsou to jediné, co láká. Přehnaně „zamilovat“ se v podstatě dá do čehokoli i kohokoli.

Na rozdíl od jiných závislostí, sexuální posedlost může mít mnoho podob. Počítá se do ní nutkavá potřeba masturbovat, promiskuita heterosexuální i homosexuální, trvalé sledování pornografie, využívání služeb prostitutek, pedofilie, „chronický“ exhibicionismus, sexuální turismus i sexuální zneužívání. Nutno podotknout, že jedinec těmito činy tlumí osobní nespokojenost a jejich prostřednictvím utíká od problémů. To ovlivňuje nejen jeho samotného, ale i rodinu, partnera a děti. Právě u nich se poté v dospělém věku často objevuje stejná porucha. Nabízí se otázka, co s tím?

Podle Petra Weisse je v České republice kolem sto sedmdesáti atestovaných lékařů -sexuologů. Pakliže jste vy nebo váš blízký v podobné situaci, můžete se v případě potřeby obrátit na jednoho z nich.

A co vy, jste něčím posedlí?