Porozchodové řeči: Tohle žádná z nás slyšet nechce

Je těžké najít správná slova pro chvíli, kdy někoho opouštíte. On vás miluje, vy jeho ne a vybruslit z téhle situace se ctí není vůbec snadné. Možná správná slova ani neexistují. Rozhodně jsou ale věty, které by se říkat neměly. Protože ve chvíli, kdy vám dá někdo kopačky, je tohle to poslední, co chcete slyšet. A funguje to oboustranně. (Přečtěte si návod na bezbolestný rozchod.)

Otřepaná a v 99 procentech naprosto nereálná věta. Nebudete kamarádi, nebudete se přátelit s někým, kdo vám právě ublížil, zlomil vám srdce, zničil něco, v co jste věřily. Nebudete chtít jít na pivo s někým takovým! Tahle věta navíc zní, jako byste byla chudinka, kterou pan Dokonalý opustil, ale je tak blahosklonný, že vám do budoucna zachová alespoň trochu své přízně. Jenže vy žádná chudinka nejste!

Když vás někdo opouští, je normální, že chcete vědět proč. Potřebujete to pochopit – je to jedna z věcí, která je nutná k „uzdravení“. A obecné kecy typu „nějak to nefunguje“, „nějak to vyprchalo“ a podobně dokážou člověka spíše vytočit doběla. Na druhou stranu, co s chlapem, který neumí ani obhájit svoje rozhodnutí? Ale i když vám vážně ublíží, dejte si pozor na největší chyby, které ženy po rozchodu dělají.

Další porozchodové klišé. Je to tak hodný kluk a vezme to na sebe – a rozchodem vám vlastně prokazuje službu. Nikdy byste s ním nebyly šťastné, nezaslouží si vás, najdete si brzy určitě někoho lepšího. Jenže vy přece chcete o tom, co je pro vás dobré (nebo špatné), rozhodovat samy, ne? Samy nejlépe víte, s kým, kde a jak budete spokojené! Je to jen maskování slabosti a neschopnosti se za své činy postavit.

Myslela sis, že se vezmeme, postavíme si útulný domek a budeme mít pět dětí? Ty hloupoučká, to přece není možné. Musela jsi vědět, že to je jen na chvíli, že to nemyslím vážně, že jsi jen povyražení, krátkodobý úlet a podobně. To je pravý význam téhle věty a ten, kdo ji vysloví, by si zasloužil pořádný kopanec víte kam. I když se budete hodně zlobit, nikdy se nesnižte k rozchodovému dnu.

Ještě nejsem připravený, ještě se nechci vázat, potřebuju prostor a volnost. Tohle říkají nezralí muži, protože každý normální chlap ví, že partnerka není žádná bachařka, vztah neznamená život za mřížemi a volnost a osobní prostor se s láskou nevylučují.

Nejsem typ pro manželství ani na vážný vztah, nejsem typ pro rodinu a dalších milion obdob tohoto sdělení. Opět je to věta typická pro nevyzrálé jedince. Někdo opravdu nemusí smysl života spatřovat v soužití s někým, v manželství, rodině a podobně. Pak je ale fér to říct hned, aby váš protějšek věděl, do čeho jde. Oznámit to třeba po půlroce, roce randění, je podpásovka.

Znáte 7 fází rozchodu? Tohle vás čeká, když vás muž opustí.