Článek
Mít tak vlastní ředkvičky. Nebo salát a mrkev! Nesněte o nich. Vypěstujte si je. Je to jednodušší, než si myslíte. Začněte tím, že si založíte svůj první zeleninový záhon. Ještě není pozdě. Za pot, bolavá záda a námahu vlastní zelenina rozhodně stojí.
Třeba malý, ale vlastní záhon
Pro začátek se držte při zemi. Váš první záhon nemusí mít rozměry obýváku. Stačí záhonek metr dvacet široký a dva a půl metru nebo tři metry dlouhý. Vejde se tam něco málo ředkviček a salátů, které můžete vysévat právě teď. A až je sklidíte, ještě pořád bude čas vysít mrkev (klidně až koncem května). Po okrajích můžete už nyní zapíchnout sazečky cibule, která je nenáročná a potřebuje jen málo místa. Aspoň si pěstování zeleniny vyzkoušíte. Pokud ale máte větší ambice, udělejte si záhonů víc nebo jeden pořádně dlouhý.
Vyvýšené záhony
Pochopitelně záleží na velikosti vaší zahrady. Možná, že máte jen dvorek. V takovém případě zkuste promyslet pořízení vyvýšených záhonů. Konstrukce najdete v některých zahradnictvích objednat si je můžete také přes internet nebo se pustit do domácí výroby ze starých prken a trámů. Vyvýšené záhony si můžete jednoduše představit jako jakési obdélníkové nebo čtvercové boxy, které naplníte zeminou.
Ať už bude mít váš záhon jakoukoli podobu, vyberte pro něj slunné místo – většina zeleniny totiž potřebuje slunce. Ve stínu si libuje jen pár plodin, třeba špenát. Ani polostín nevadí, pokud není jiná možnost, protože až přijde parné léto, rostliny si rády po část dne odpočinou v chládku. Při hledání místa na záhon pamatujte i na to, aby byl dostupný ze všech stran, až budete rýt, vysévat nebo vytrhávat plevel. Měl by být také chráněný před větrem – zvolte tedy spíše místo u zdí nebo plotů než na otevřené pláni.
Vyvýšeným záhonům sluší třeba saláty nebo bylinky. Foto: Joanne Dale, Shutterstock.com
Vyměřit, strhnout drn a zrýt
Tak, místo už máte a teď si záhon vyměřte. Stačí vám k tomu metr, obyčejný provázek a kolíky. Váš nový záhon může být obdélník, ale třeba také čtverec, kruh nebo ovál. Vždy ale pamatujte, že do středu musíte pohodlně dosáhnout. S pomocí rýče, motyky nebo krumpáče strhněte drn. Vytřepejte cennou zeminu a drn odvezte na kompost, kde se časem rozloží.
Záhon dobře zryjte, alespoň do hloubky třiceti centimetrů. Podle kvality půdy přidejte substrát ze zahradnictví nebo kompost. Zemina by měla být kyprá a vzdušná. Těžším půdám může pomoci přimíchání písku. Půdu dobře propracujte s pomocí rýče a hrábí. Zbavte ji kořínků, plevele a kamenů.
Nehnojte. Na novém místě bude půda odpočatá, stačí přidat zmíněný kompost nebo substrát. Navíc většina plodin nesnáší přímé hnojení koňským nebo kravským hnojem. Pokud ho máte, schovejte si ho spíše pro rajčata či papriky, jimž se spíš než na záhoně bude dařit v nádobách pod stříškou, aby byly rostliny chráněné před deštěm.
Zpevnění a označení záhonu
Záhon můžete nechat jen tak vsazený do zahrady, neohraničený trávou. Ani zpevnění záhonu není třeba řešit, stačí hráběmi přihrnout okraje směrem do středu. Pokud ale po lemování toužíte, použijte, co se vám líbí – hodí se kameny, staré cihly nebo dřevo. Cihly a dřevo ale časem trouchnivějí a rozpadají se. Po letech je budete muset vyměnit.
Vytvořit můžete také cestičky mezi záhony, pokud jich zakládáte více najednou. Stačí je jen naznačit a udusat lopatou nebo rýčem. Postupně je prošlapete, jak budete vysévat, zalévat a plít. Vyložit je můžete i starými prkny.
Víte, v jakém stylu máte zahradu? Možná v anglickém, japonském nebo francouzském?
