Popínavky: Chrání zdivo, nebo mu škodí?

Jsou buď milovány, nebo zatracovány – popínavé rostliny kryjící fasádu. Domu přidají na atraktivitě, eleganci i poetice. Dá se říct, že jde o dokonalou ukázku splynutí architektury s přírodou. V případě zelených fasád ale platí snad více než kde jinde, že všechno má svá pro a proti.

Dle názoru jejich příznivců zdi chrání, příbytek zateplí a střeží před nečistotami vnějšího prostředí. Rostliny také produkují kyslík a tím zlepšují a čistí ovzduší v okolí vašeho domova. Díky zvyšování vlhkosti pak omezují i prašnost.

Za menším opotřebením zdí pod zelenou přikrývkou stojí malé tepelné rozdíly. V zimě je zeď chráněna a izolována vzduchovým polštářem, který se nachází pod vrstvou listů. V létě listoví aktivně brání přehřívání. Rozdíl ve vedrech pak mezi zdí holou a porostlou může činit až 20 °C.

Výhody eliminace výkyvů teplot pak samozřejmě pocítíte i uvnitř domu. I při letních vedrech budete mít doma snesitelné teploty, naopak v zimě oceníte 15–30% snížení úniku tepla.

Tyto funkce zelených fasád je tak třeba zohlednit i v závislosti na tom, na jakou světovou stranu je váš dům exponován. Jižní stěny vám v případě porostu „poděkují“ v létě, severní a západní naopak v zimě. V neposlední řadě pak listy napomáhají rychlému stékání dešťové vody, která pak nemá šanci prosakovat omítkou.

Mezi laiky stále koluje několik mýtů a polopravd, jako je odlupující se omítka, vlhké či praskající zdivo, a v neposlední řadě otravný hmyz. Velmi ale záleží na druhu a stavu zdiva.

Kamenné zdi mohou kořeny rostlin poškodit možným prorůstáním, naopak cihlové zdi se štukovanou omítkou jsou porostem chráněny, ovšem stav musí být bezvadný. Na fasádě by neměly být před vysazením popínavky žádné trhliny – také kvůli prorůstání kořínků.

Co se týče nepříjemného hmyzu, ten si sice může v listoví vybudovat své útočiště, ale opouštět ho a „navštěvovat“ váš dům není v jeho zájmu – ne více než u holých domů. Přesto nemusí být výskyt hmyzu v okolí domu pro každého příjemný.

Rizika spojená s porostlým zdivem souvisí i s neuváženým výběrem pnoucích dřevin. Každý druh má svá specifika a ta je nutné zohlednit, jinak si můžete zadělat na budoucí nepříjemné problémy.

Vzhledem tomu, že popínavé rostliny nemají vlastní tvar – ten je dán tvarem nosného objektu či prvku, je jejich využití opravdu značné. A právě rozhodnutí, zda se bude popínavka plazit přímo po fasádě, nebo bude vyžadovat podpůrnou konstrukci, je klíčové.

Rostlinám vyžadujícím oporu nahrává fakt, že v případě renovace fasády můžete celou konstrukci i s rostlinou na čas opatrně sejmout a poté opět přidělat.

Nevýhodou popínavek přímo na fasádě může být to, že v případě nepřízně počasí, kdy rostlina čelí třeba náporům větru a ty nemusí vydržet, její značná část opadne, a to i včetně své opory. Zdivo a fasáda tak musí být před porostem v dobré kondici.

Dalším kritériem při výběru konkrétního druhu je, zda zvolíte rostlinu opadavou, či stále zelenou. V našich zeměpisných šířkách se nabízí jen tři neopadavé druhy. Jsou jimi břečťan, brslen Fortuneův, který roste pomaleji, a naopak rychle rostoucí zimolez Henryův. Z druhů opadavých jsou asi nejznámější přísavníky, konkrétně pěticípý a trojlaločný.

Při úvaze, zda dát rostlinné fasádě zelenou, si na misky vah dejte zmíněné výhody i nevýhody. Sami musíte rozhodnout, co je pro vás prioritní.