Pomsta ve vztahu: Koukněte se, co může udělat s tím vaším

Marie (36) a Filip (41) spolu žijí asi pět let a mají spolu tříleté dítě. A někdy je to u nich pěkná mela. Vzájemně si nic neodpustí a každý „prohřešek“ toho druhého oplácejí stejnou mincí. „Když se třeba Filip zdrží v hospodě s kamarády a přijde domů opilý, prostě se druhý den seberu, nechám mu malou a vyrazím s kamarádkou na večírek,“ směje se Marie s tím, že pohled na partnera trpícího kocovinou a starajícího se o tříleté dítě je pro ni obrovskou satisfakcí.

Jenže ani Filip se nedá zahanbit. „Maruška dost často chodí pozdě a já to nesnáším. Když na ni někde čekám, připadám si jako pitomec. Takže jí to pak hezky oplatím, aby věděla, jaké to je. Naposledy jsem ji nechal přes půl hodiny na nádraží, odkud jsem ji měl vyzvednout,“ popisuje Filip.

A tak to prý mají se vším. Přijde vám to jako úsměvné přetahování dvou malých dětí? Možná zpočátku, ale podle odborníků se většinou tyhle metody stupňují a nakonec to není úsměvné, ale připomíná to spíš válku.

Proč se dva rozumní dospělí lidé neumí domluvit a chovají se jako děti na pískovišti? Ty jsi mi rozšlapal bábovičku, tak já rozdupu tu tvoji. „K takovému chování vede lidi nízká vztahová inteligence. Neumí řešit svou nespokojenost pomocí komunikace, nasloucháním tomu druhému a vytvářením dohod, proto na sebe uplatňují manipulativní techniky,“ říká vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Protože tohle oplácení je vlastně určitá forma boje. „Ukazuje to, že jinak než silou neumí tihle lidé problémy řešit. Jde o boj, kdo s koho. V tomhle vztahu není rovnocennost, ale válka, kde se hraje o to, kdo je víc, a kdo je míň,“ souhlasí terapeutka Lucie Mucalová.

Nějaký čas tohle samozřejmě může fungovat. Navíc se z takového chování stane železný návyk a těm dvěma na tom vlastně nepřijde nic zvláštního. „Nějakou dobu bude třeba přicházet usmiřovací sex, ale ten ve výsledku nahromaděnou nespokojenost nevymaže. Partnerství přece nemá být boj, ale spíš vzájemná podpora, sounáležitost a hledání synergie,“ tvrdí Lenka Černá.

A co je ještě horší, vše se bude stupňovat. Jak se začne hromadit nespokojenost, budou se zhoršovat i naschvály, které si ti dva provádějí. „Tyhle vztahy pak bývají plné konfliktů, vymýšlení odplat, urážení. O harmonickém vztahu nemůže být řeč,“ říká Lucie Mucalová.

A to nakonec vede k jedinému. „Klid, pohodu a náklonnost si pak budete přirozeně hledat mimo vztah, a tím ho zahubíte úplně,“ dodává Lenka Černá. A samozřejmě svým chováním navíc nevědomky předáváte tenhle model partnerského soužití svým dětem, které pak dost možná čeká podobné peklo, jaké prožíváte vy.

Ve fungujícím vztahu spolu partneři jednoduše nebojují, nemají potřebu mít nad tím druhým navrch. To ale samozřejmě neznamená, že se občas nepohodnou, že mají vždy na všechno stejný názor.

Ale když tahle chvíle přijde, řeší ji úplně jinak. Snaží se spolu domluvit, každý z nich někdy ustoupí, oba umí v pravou chvíli přiznat chybu. Prostě spolu mluví a hledají kompromisy, díky nimž se budou oba cítit ve vztahu příjemně.

Základem spokojenosti ve vztahu je, když spolu ti dva umí mluvit. Znáte Desatero správné komunikace?