Článek
„Miláčku, ty v noci strašně skřípeš zuby, jde z tebe hrůza. A já nemůžu spát. Prosím tě, dělej s tím něco!“ slýchala od svého přítele čtenářka Soňa několik měsíců.
Co jsem dělala v noci?
„Bruxismem jsem začala trpět po tom, co jsem prodělala velmi bolestivý zánět zubu. Nejdříve jsem nemohla vůbec skousnout, jak moc mě bolel, ale nakonec mi ho po několikaměsíční léčbě doktor zachránil. Sotva bolesti začaly ustupovat, zkoušela jsem, kolik vydrží,“ líčí Soňa počátky svého problému.
„Měla jsem velký strach, že se zánět vrátí, a tak jsem se neustále silným skusem ujišťovala o tom, že už mě zub nebolí, až jsem to začala nevědomky dělat i v noci.“ Někdy si nic nepamatovala, jindy byl nepříjemný pocit natolik silný, že ji vytrhl ze spánku. A stále častěji se probouzela s bolestí, která se i při lehkém skousnutí ještě zvětšovala. Nakonec, když se přidala i velká citlivost zubů na horké, a dokonce i bolest za krkem, už to nevydržela a zašla k lékaři.
Každý druhý skřípe
„Bruxismus je intenzivní skřípání zuby, při němž dochází k jejich opotřebovávání, a to může vést až k poničení čelistního kloubu. Tímto zlozvykem někdy v životě trpí až polovina populace, a to především ve spánku,“ říká stomatoložka Hana Pokorná a dodává, že lidé o svém problému často ani nevědí. „K lékaři je ale přivedou příznaky, které na bruxismus poukazují – bolesti čelistí a hlavy nebo přecitlivělost zubů na kyselé a horké,“ vypočítává. Mnoho lidí také nevědomky zatíná zuby při sportovních aktivitách, a to z důvodu fyzické námahy, stresu nebo silné koncentrace.
Skřípání zubů neboli bruxismus vede k nevyspání i bolestem zubůFoto: Thinkstock
Kde to vázne? V čelisti!
Bruxismus ale může způsobit i další nepříjemnosti. „Následkem dlouhodobého přetěžování čelistního kloubu se mohou objevit také lupání, vrzoty a jiné zvuky při otevírání úst,“ říká stomatolog Filip Šmucler z Asklepionu – Kliniky a institutu estetické medicíny. Dojít může podle něj také k odlamování částí keramických korunek, výplní a tvrdých zubních tkáním, případně i k zvýšené viklavosti zubů.
Nasaďte si dlahu
Pokud lékař diagnostikuje bruxismus, nechá vám v laboratoři podle vašich otisků vyrobit na míru mezizubní dlahu z pryskyřice, podobnou chráničům pro sportovce, která vám nedovolí zuby zatínat. Dlaha se nasazuje na noc a vytváří ochranný štít mezi horním a dolním zubním obloukem. Plochy, dotýkající se sliznic, jsou měkké, nákusná plocha je však tvrdší, aby chránila zuby.
Uvolněte se, prosím!
Léčba se však neomezuje jen na nošení nákusných dlah. S lidmi, které trápí skřípání zubů, se ve své praxi často setkává i fyzioterapeut Michal Ton. „U bruxismu hraje významnou složku psychika pacienta, neboť stres obecně vede ke zvýšení napětí mnohých svalových skupin, žvýkací svaly nevyjímaje,“ vysvětluje a dodává: „Tyto procesy pak vedou ke změnám uvnitř přetěžovaných svalů, k nesprávnému zatížení kloubu a jeho následnému poškození.“ Proto by měly být součástí terapie i léky uvolňující svalstvo a v neposlední řadě také relaxace a uvolňovací cvičení, která pomůžou odstranit stres a úzkost.
Pokud máte podezření, že bruxismem trpíte, nepodceňujte své potíže a navštivte zubního lékaře. Zuby máte jen jedny, neriskujte jejich nezvratné poškození!
