Článek
Máte chuť se jen tak toulat krajem s batohem na zádech? Říkáte si, že když budete mít hlad, opečete si buřta, a v noci přespíte pod širákem? Nebo jedete s rodinou pod stan? Žádný problém, ale měli byste vědět, jaká jsou „pravidla hry“. Než vyrazíte do přírody, nabízíme vám několik základních informací, které vám možná ušetří pár tisícovek za pokutu.
Kde smíte přespat
Začněme tím, kde stanovat nesmíte. V chráněných krajinných oblastech (CHKO) a národních parcích (NP), ve vojenských újezdech a na soukromých pozemcích. Jinak podle rozumného uvážení prakticky kdekoli, kde je vlastníkem stát nebo obec.
I tady ale platí výjimky. V některých národních parcích jsou určená místa k nouzovému přenocování. Znamená to, že tam můžete přespat pod širákem, když vás zastihne tma, ale jinak žádné zdržování. Piknik by vás na pokutě vyšel na 5000 korun za jednoho.
Jinak jsou národní parky rozdělené na tři zóny. V první smíte chodit pouze po značených cestách. Ve druhé a třetí zóně nebývají pravidla tak přísná, většinou se zde můžete pohybovat bez omezení. Protože se však pravidla v jednotlivých parcích liší, je nejlepší si prostudovat návštěvní řád předem (pro představu například (www.krnap.cz), (www.npsumava.cz).
Jak je to s tábořením a rozděláváním ohně
Když během své letní výpravy zatoužíte po komfortu a rozhodnete se někde postavit stan, jedná se o táboření. K tomu patří také pár opečených špekáčků a prozpěvování u kytary. Kde můžete rozdělat táborák? V případě obecních pozemků si musíte zjistit, jestli je rozdělávání ohně zakázáno místní vyhláškou, jistota ale je opékat buřty pouze na označených místech. Nebo zamiřte do nejbližšího kempu.
Rozdělat si oheň můžete buď na místech k tomu určených, nebo vám to musí povolit majitel pozemku. Na obecním pozemku to má každá obec jinakFoto: Alena Ozerova, Shutterstock.com
Kudy smíte jít a kudy ne
Pokud se během své výpravy budete pohybovat výhradně po cestách, které povedou přes neoplocené pozemky, nemusíte řešit, kdo je jejich vlastníkem. Pozemek soukromého majitele, na nějž se vztahuje právo volného průchodu, sice může být oplocený, ale podle zákona o ochraně přírody a krajiny „musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku“. Znamená to tedy, že vám nikdo nesmí bránit, abyste tudy prošli. Ovšem vy zase nesmíte nic ničit ani narušovat okolní klid.
Pozor na obilí, plody a zvířata
Toto pravidla se mění v případě, že se rozhodnete jít přes pole, louky, sady či jiné pozemky určené k pěstování plodin či sloužících k chovu zvířat. A vůbec nezáleží na tom, kdo je jejich vlastníkem. Pokud se tam vydáte v období, kdy může dojít k poškození porostů či půdy, a když jsou pole vzrostlá, nesmíte si to namířit přímo přes ornou půdu či louku, musíte je obejít po krajích. To platí také pro pastviny, když je na nich dobytek.
Obyčejná louka? Pozor, pokud se na ní pase dobytek, měli byste ji obejítFoto: Bogdan Sonjachnyj, Shutterstock.com
A cestou ochutnávejte
Z toho tedy plyne, že se vám na toulkách přírodou vyplatí zapojit zdravý rozum. Chovejte se tiše a ohleduplně k okolí. Respektujte soukromí ostatních, nechoďte na oplocená území ani na místa označená zákazem vstupu. A jedna vyloženě dobrá zpráva nakonec: lesní plody smíte ochutnat všude, kde to není vysloveně zakázáno.
Už jste někdy platili kvůli táboření pokutu?
