Článek
Pokojové rostliny krášlí interiér a mohou pomáhat i s dýcháním. Než si však nějakou zelenou kamarádku přinesete domů, informujte se o jejích případných nežádoucích efektech a pak s ní podle toho zacházejte. Určité druhy mohou být jedovaté pro domácí mazlíčky i pro člověka.
Alergie: pozor na prach i pyl
Alergikům, kteří jsou citliví na prach, může vadit například to, že se na chlupatých listech africké fialky shromažďuje větší množství prachu, které se kvůli sametovému povrchu nedá moc odstranit. Problematické mohou být také rostliny, které uvolňují pyl. Pokojovky ho většinou produkují jen malé množství, ale i tak je dobré si dát pozor například na šáchor, jehož kvítky rozprašují pyl do okolí. Alergici mohou ve stejné místnosti se šáchorem trpět rýmou, ucpaným nosem, slzením, únavou apod.
Jedovaté pokojovky: otrava i vyrážka
Kočky, zejména ty chované pouze doma, rády okusují rostliny v domácnosti. A to může být problém: některé pokojovky jsou totiž jedovaté. Mezi příznaky, které se obvykle objeví, když zvíře nebo dítě část rostliny pozřou, patří zvracení, průjmy, bolesti hlavy, potíže s dýcháním nebo poruchy srdečního rytmu. V takovém případě rychle vyhledejte lékařskou pomoc.
Většina jedovatých rostlin škodí i při dotyku. Toxické látky mohou podráždit pokožku a způsobit vyrážku, a proto je žádoucí zastřihovat jim listy v rukavicích. U vánoční hvězdy je třeba ohlídat zejména na jedovatou mléčnou šťávu, která z ní může vytékat. Stejné je to i u dipladénie (mandevilka) a krotonu. U kaly pozor na listy, vylučuje se na ně dráždivá tekutina. Celé jedovaté jsou alamanda, browalie, oleandr, hvězdník, tenura (tchynin jazyk) či brunfelsie. I zde jsou raději při zahradničení rukavice namístě. Na pozoru se mějte i před šťávou z listů diefenbachie. Naopak monstera působí problémy zejména při rozžvýkaní listů.
Jedovatých rostlin, které se ale v domácnostech běžně pěstují, je zkrátka hodně, proto je potřeba jim věnovat zvýšenou pozornost a umístit je na bezpečné místo.
Pozor na zranění: trny a ostré listy
Další rostliny je nutné zvážit kvůli jejich ostrým listům nebo trnům – dítě, zvíře anebo i nepozorný dospělý se o ně snadno pořežou či popíchají. Mezi pichlavé rostliny se kromě kaktusů řadí například aloe osinatá, agáve, pryšec trnová koruna (ten navíc vylučuje i jedovatou šťávu), různé druhy palmy či zmíněný tchynin jazyk.
Silná vůně: bolesti hlavy a nevolnost
Kytky, které intenzivně voní, mohou zase citlivějším jedincům způsobovat bolesti hlavy a problémy s koncentrací. Jde zejména o frézii, jasmín, hyacint, gardénii, voskovku, popřípadě již zmíněný oleandr. Do pokoje, kde se učí děti, je tedy raději nedávejte.
Bezpečné exempláře
Přestože se seznam potenciálně nebezpečných rostlin jeví jako nekonečný, při správném zacházení není nutné z nich mít přehnané obavy. A existují samozřejmě i pokojovky, které nebezpečí nepředstavují. Patří sem například guzmánie z čeledi broméliovitých – nemá tak ostré listy jako někteří její příbuzní ze stejné čeledi. Bát se otravy či alergií nemusíte ani v případě rodu kalátea nebo u rostlinky zelenec, která patří mezí výkonné přírodní čističky vzduchu a zachycuje toxické látky. Na poličku si můžete klidně vystavit třeba i chamaedoreu sličnou.