Pokojové rostliny chloubou i v zimě? Přinášíme osvědčené tipy, jak toho docílit

Právě pošmourný podzim a nadcházející zima představují pro pokojové rostliny velkou zátěž. V období zalitém sluncem si užívaly denního světla a najednou se v obytných místnostech nebo zimních zahradách ocitly v přítmí. Nesvědčí jim ani chladné, či naopak přetopené prostředí. Pomalu a leckdy i nenápadně je napadají různé choroby a škůdci, a tak není divu, že se krásky v květináčích mění na pahýly bez listů. Přitom obvykle stačí pár malých triků, aby se váš byt zelenal až do jara.

Nepočítejte s tím, že na místech, kde se pokojovkám dařilo v létě, budou „spokojené“ i celou zimu. Potřebují světlejší stanoviště, proto je přesuňte blíž k oknu. Zároveň dbejte na to, aby nestály v průvanu. Okenní parapet nebývá vždy ideální. Jednak kolem netěsnících oken může profukovat mrazivý vzduch, stejně tak je zasáhne, když větráte. Navíc mějte na paměti, že by se ani listy neměly dotýkat okenního skla. Při větších mrazech by se totiž mohly „spálit“.

V zimě je pro pokojovky ideální okolní teplota kolem 18 ºC. Rozhodně jim nesvědčí umístění v blízkosti ústředního topení nebo jiného zdroje tepla. Je tam příliš suchý vzduch a bez ohledu na zálivku budu listy pravděpodobně schnout, žloutnout a padat.

Nejspolehlivějším ukazatelem přesušeného vzduchu jsou usychající špičky, proto byste měli listy pravidelně rosit. Osvědčenou fintou je přidat do misky pod květináčem pár navlhčených kamínků nebo keramzit, který koupíte v hobby marketech.

I květiny se svým způsobem ukládají k zimnímu spánku, tak se zálivkou poněkud šetřete. Obecně platí, že čím je stanoviště chladnější, tím méně vláhy potřebují zalévat. Většinou stačí jednou za sedm až deset dní. I ve vytápěných pokojích se vyvarujte případného přelití. To vede k postupnému uhnívání kořenů a uhynutí rostliny. Jasným signálem je opět barva listů. Pokud začínají žloutnout, zkontrolujte substrát. Je-li přemokřený, zálivku omezte a nádobu raději přemístěte na teplejší místo.

Uložte si do paměti, že od listopadu až do února pokojové rostliny žádné živiny navíc nevyžadují. S přihnojováním tedy začněte až v březnu. Důležité je, aby byly předem pořádně zalité. Pokud přidáte hnojivo do vyschlého substrátu, mohlo by dojít k popálení kořenů.

Zvlášť v zimě je ozdobou interiéru rozkvetlý hvězdník. Jakmile má nasazeno na květ, nechte ho stát v teple a jen občas ho trochu zalejte. Až začne nad cibulkou rašit květní stvol, začněte ho zalévat víc a častěji.

Bramboříky si potrpí na světlo, proto je dejte na okno. Tím lépe, pokud je dvojité, protože ideálním stanovištěm je prostor mezi vnějším a vnitřním sklem. Vodu zásadně nalévejte do misky, nikdy přímo do květináče. Také stonky po odkvětu opatrně uštipujte.

Kaktusy se těší značné oblibě, protože nejsou náročné na péči. Škodí jim však kombinace zimy a vlhka. Typický kulovitý tvar můžou ztratit například proto, že je postavíte do tepla a začnete je moc zalévat. Začnou totiž růst a „vyběhnou“ do oválu. V chladném období roku tedy zálivku omezte. Musíte-li je přece jen přemístit do vytopeného pokoje, osvěžte je tak jednou za měsíc pár kapkami vody. I další druhy byt krásně ozdobí a provoní. Poradíme vám, jak se starat o typicky vánoční květiny.

Cibulky hyacintů nechte do konce prosince odpočívat v květináčích v chladu. Začátkem ledna je přemístěte do vytápěné místnosti a co nejblíž k oknu. Zpočátku je však přikryjte papírovými sáčky, které je ochrání před světlem.

Péče o domácí zeleň se opravdu vyplatí, protože zvlášť některé rostliny z ovzduší odebírají škodliviny a obohacují jej o kyslík a vlhkost. Zvažujete koupi čističky vzduchu? Třeba zelenec je lepší!