Článek
Zajímá vás, jak dělat při výchově co nejmenší chyby anebo jak správně motivovat lidi ve svém okolí? Pak byste měli vědět, na co si dát pozor a čeho využít. Přečtěte si, jak vám v tom pomůže moderní psychologie.
Narcistické prodloužení
Myslíte, že slovo narcis je vždy spojeno jen se vzhledem? Ba ne – termínem narcistické prodloužení je odborně nazýván stav, kdy se sobečtí a sebestřední rodiče zhlédnou ve svých potomcích a dokonale jim nalinkují život. Plní si tak vlastní neuskutečněné sny či prosazují představy, co je podle nich pro potomky nejlepší: rozhodují o jejich vzdělání, koníčcích, kamarádech i budoucím zaměstnání.
„Rodič je přesvědčen, že má právo určovat, jakým člověkem se jeho dítě stane. Nemá kapacitu či schopnost respektovat jeho individualitu. Dítě pak nemá volnou cestu, aby se stalo svobodnou individualitou, ale stává se ‚prodloužením‘ rodičovských představ o žití a bytí,“ upřesňuje psychoterapeutka Michaela Kokešová. Takové chování rodičů mívá na život potomků závažné dopady.
Dvojná vazba
Dalším psychologickým pojmem, který jste možná zaslechli v souvislosti s výchovou (ale nejen s ní), je dvojná vazba. Jde o způsob komunikace, kdy jeden aktér dostává matoucí tvrzení, neproveditelné úkoly či dvě neslučitelné informace současně. Může jít třeba o zjevný rozpor mezi činy a slovy – matka například dítěti říká, že ho má ráda, ale přitom ho odstrkuje, anebo ho naopak hladí, ale kárá ho.
Takový typ komunikace mívá i charakter manipulativního jednání a je pro dítě a jeho další vývoj velice nezdravý. Pokud se dvojná vazba objevuje často a opakovaně, může vést k rozvoji vážných duševních poruch.
Matrofobie
Velmi častým jevem, o kterém se však příliš nemluví a většinu lidí ani nenapadne, že by ho bylo třeba nějak řešit, je matrofobie. Jde o chorobný strach dcery, že se bude chovat stejně jako její matka, a může vzniknout například následkem výše zmíněných výchovných chyb.
„S některými vlastnostmi, postoji či povahovými rysy rodičů se můžete identifikovat a jsou pro vás vzorem. Jiné odmítáte, a k některým můžete mít dokonce odpor a cítit přitom strach, abyste neopakovali stejné chyby. Matrofobie je takový strach vyhnaný do extrému a komplikuje běžné fungování v životě či vztazích,“ vysvětluje Michaela Kokešová a doplňuje, že v takovém případě je důležitá psychoterapie.
Sebenaplňující proroctví
Sebenaplňující proroctví, efekt experimentátora anebo také Pygmalion efekt – tři názvy téhož jevu, při kterém lidé nevědomky ovlivňují konkrétní situaci a okolí tak, aby se naplnila nějaká předpověď či potvrdilo určité tvrzení. Pokud například průměrné žáky a jejich učitele „falešně namotivujete“ prohlášením, že konkrétní studenti dosahují mimořádných výsledků, je dost pravděpodobné, že jich skutečně začnou dosahovat. Jednak jde o přívětivější přístup a zájem pedagogů, jednak o sebedůvěru a motivaci žáků.
„Pozitivní ‚předpověď‘ má zdravý vliv na děti i dospělé. Stoupá díky němu sebedůvěra, motivace i efektivita práce. Naše pocity, očekávání a víra jsou mocným nástrojem pro náš život,“ potvrzuje terapeutka a koučka Lucie Mucalová. Totéž však může fungovat i obráceně, tehdy se mluví o Golemově efektu: je to situace, kdy záporná předpověď vede k negativnímu výsledku.