Podzimní plody pro zdraví? Vyberte krmelce!

Proč byste měli ochutnat sirup z jeřabin, kaštanovou mouku, kávu z žaludů nebo džem z rakytníku? Jednak nabízejí spoustu charakteristických chutí, ale také pomoc s mnoha zdravotními neduhy. Poradíme vám, jak a na co je využít.

Jeřabiny lze použít jako přípravek podporující zdraví močových cest – někdy dokonce pomohou vyplavit písek a kamínky. Sáhněte po nich i v případě nemocí ledvin a krve, při potížích s trávením nebo při posilování imunity. Jsou totiž bohatým zdrojem vitaminů C, K, A, E, ale třeba i tříslovin. A protože podporují trávení, mohou po nich sáhnou i ti, kteří se snaží zhubnout.

Nikdy ale nekonzumujte jeřabiny čerstvé – mohli byste se přiotrávit. Je třeba je usušit nebo tepelně opracovat, což toxicitu zlikviduje. Pak z nich můžete udělat sirup, kompot nebo je alespoň naložit do alkoholu – tinktura se užívá na podporu imunity, ale i při stresu.

V přírodě najdete kromě jeřabin jedlých i ty nejedlé – poznáte je podle chuti. Stačí nakousnout jedinou bobulku (a pak vyplivnout) a rozeznáte je. Nejedlé jsou velmi hořké, jedlé jsou sladkokyselé. Ty nejedlé mají i trochu jiné listy, ale laik je jen těžko rozezná, takže opatrný test ochutnávkou, tedy nakousnutím, je nejspolehlivější.

Čím jsou Vánoce blíž, tím častěji se na trhu objevují jedlé kaštany. Proč byste si je měli dát? Jsou plné vlákniny, takže zasytí. Obsahují významné množství vápníku, draslíku, hořčíku a vitaminů – hlavně C. Jsou zdrojem nenasycených tuků, ale také kyseliny jablečné, která je dobrá na pleť a kožní problémy. V lidovém léčitelství je užívali při nemocech jater nebo slinivky, na žaludek, ale i při únavě nebo bolestech hlavy. A pozor, měly také oddálit stárnutí mozku!

Kaštany jsou náchylné k plesnivění, proto si dejte pozor při jejich nákupu i skladování, když si je chcete připravit sami doma. Nikdy je nekonzumujte syrové, ale jen tepelně zpracované: můžete je upéci, opražit nebo uvařit – vždy je ale před tím omyjte a nařízněte jejich slupku do kříže. Když to neuděláte, tak při zahřátí v podstatě explodují. Na trhu lze najít i kaštanovou mouku, která je bezlepková.

Recept na pečené kaštany

Kdo ochutnal žaludy, těžko uvěří, že by se daly opravdu jíst. Jsou totiž velmi hořké. Po uvaření nebo namočení se ale obsah hořké třísloviny (tanin) sníží a už je to snesitelnější. Naši předci je jedli hlavně v dobách nouze – pak je sušili a mleli na mouku nebo si je mleté zalévali horkou vodou a nápoj pili místo kávy. Dnes se do jídelníčku vrací – třeba i proto, že neobsahují lepek.

Žaludy jsou zdrojem hořčíku a mědi, ale také škrobu a mononenasycených mastných kyselin, které snižují hladinu škodlivého cholesterolu a jsou prevencí onemocnění srdce.

Výluh z žaludů můžete použít například na dezinfekci ran. Je doporučován i proti střevním potížím.

Tohle byste nechtěli: jídla, která jedli lidi za války a hladomoru

Rakytník řešetlákový doslova oslňuje obsahem vitaminů – céčka má asi desetinásobně víc než pomeranče. Kromě spousty dalších vitaminů obsahuje i minerální látky, aminokyseliny, třísloviny a nenasycené mastné kyseliny. Obsah flavonoidů ho předurčuje k prevenci onemocnění cév a díky obsaženému serotoninu vám pomůže z deprese.

Celkově působí na podporu imunity a pravidelná konzumace sníží oční vady, jako je například šeroslepost. Mluví se také o schopnosti bojovat proti nádorům – lze ho užívat jako podpůrnou léčbu při chemoterapii nebo ozařování.

Zpracovávají se nejen plody, ale i listy nebo semena. Listy a plody lze použít na výrobu čaje, který uleví při rýmě i při žaludečních vředech. Bobule lze jíst čerstvé i sušené nebo je můžete zpracovat do formy džemu nebo šťávy. Ze semen se lisuje olej, který svědčí nemocné kůži a podle našich babiček i omlazuje.

Chcete mít doma železnou zásobu pro všechny případy? 11 potravin, které se skoro nikdy nezkazí.