Podzimní hnojení. Dopřejte půdě pořádnou porci živin

Během září a října ze záhonů zmizí – až na čestné výjimky – poslední zelenina. V půdě se budou držet leda pozapomenuté kořínky, usychající listy a natě nebo neúnavný plevel. Záhony se rozvoní zemitou, těžkou podzimní vůní. To je správný čas, kdy je zaopatřit pořádnou dávkou živin: dusíkem, draslíkem nebo fosforem, tedy látkami, které příští rok udělají s vaší zeleninou divy.

Nemusíte nutně sahat po chemických pomocnících ze zahradnictví. Stačit vám bude kompost, hnůj, posečená tráva nebo shrabané listí. Zapracování organického materiálu je sice pracnější než rozhození barevných granulí, ale přináší mnoho užitku. Podíváme se, jak na to.

Nejdříve ze záhonů vytrhejte všechen plevel, který má tendenci růst i pozdě na podzim. Dbejte, abyste ho z půdy vytáhli i s kořínky. Naproti tomu drobné rostlinné zbytky, třeba uschlou nať či listy popadané ze stromů, klidně zaryjte do půdy.

Půdu můžete lehce načechrat rycími vidlemi nebo hráběmi (plevel se vám bude lépe vytahovat) a připravit ji tak na druhou fázi, jíž je mulčování nebo hnojení. Druh podzimní úpravy záhonů pak zvolte podle toho, co budete na jaře vysévat a vysazovat.

Na záhony, kam přijde na živiny méně náročná zelenina, stačí přidat kompost nebo mulč. Je to třeba salát, ředkve, červená řepa, mangold, černý kořen, pórek, cibule nebo pastinák. Pro zeleninu druhé a třetí trati stačí záhony pokrýt vrstvou mulče nebo do nich zarýt kompost.

Mulč vrstvu půdy ochrání před povětrnostními vlivy, jako je bičování deštěm nebo silný vítr – například prudký déšť vymývá z půdy životadárné živiny a zbytečně ji vyčerpává. Na mulčování se skvěle hodí poslední várka posečené trávy. (Velmi vám pomůže, pokud sečete sekačkou se sběrným košem.) Trávu můžete zkombinovat se shrabaným listím (vynechejte ale listí z ořešáku, které půdě nesvědčí). Mulče stačí slabá vrstva (1–2 cm). Vyšší vrstvu je lepší zarýt, lépe se rozloží. Společně s ostatními rostlinnými zbytky se do půdy dostanou důležité prvky, jako je už zmíněný dusík, draslík nebo fosfor.

V místech, kde příští rok poroste náročná zelenina první trati, která potřebuje hodně živin, přidejte kravský nebo koňský hnůj. Přes zimu se pořádně rozloží a zem bude plná energie.

Hnojení se vyplatí pro záhony, kde budete pěstovat zeleninu první trati, třeba kapustu, květák, kedluben, zelí, lilek, okurky nebo tykve. Trochu hnoje si schovejte pro rajčata, budete-li je pěstovat v květináčích, pytlích či kontejnerech. Mírně můžete přihnojit i záhony, kde poroste mrkev, petržel nebo celer. Hnůj zcela vynechejte tam, kde plánujete pěstovat cibuli, česnek, hrách a fazole.

Kolik hnoje do půdy přidat? Obecně stačí dvě kila na metr čtvereční. Přehnojení má totiž stejný efekt jako nehnojení – rostlinám se dařit nebude. Čím více proleželý hnůj je, tím lépe. Bude se vám s ním pracovat mnohem lépe než s hnojem čerstvě vykydaným.

Topíte dřevem? Životadárné látky jsou i v dřevěném popelu. Během topné sezony ho můžete přidávat na záhony.